Rt 3048/1928
Promlčecí doba se staví ve smyslu zák. ze dne 30. května 1924, čís. 126 sb. z. a n. až do dne, kdy soud úředně zvěděl, že nastala událost, jež má za následek, že není souhlasu sněmovny ku stíhání obžalovaného již zapotřebí (obžalovaný byl zbaven mandátu).

(Rozh. ze dne 19. ledna 1928, Zm I 659/27.)

Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Písku ze dne 29. září 1927, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podle § 15 čís. 3 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, čís. 50 sb. z. a n., přečinem podle § 14 čís. 5 a přestupkem podle § 20 téhož zákona, jakož i přestupkem podle § 491 tr. zák. a čl. V. zákona ze dne 17. prosince 1862, čís. 8 ř. zák. z roku 1863. Zároveň však zrušil nejvyšší soud jako soud zrušovací, použiv práva podle § 290 tr. ř., z moci úřední rozsudkový výrok, jímž byl obžalovaný uznán vinným přestupkem podle § 491 tr. zák. a čl. V. zákona ze dne 17. prosince 1862, čís. 8 ř. zák. z roku 1863 jako zmatečný; v důsledku toho zrušil i výrok o trestu a výroky s ním související a věc vrátil krajskému soudu v Písku, by ji v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl, dbaje při novém vyměření trestu právoplatné části rozsudku. V otázce, o niž tu jde, uvedl v

důvodech:

Zrušovací soud, přezkoumav rozsudek podle § 290 tr. ř. z moci úřední, shledal závažné pochybnosti s hlediska důvodu zmatečnosti čís. 9 b) § 281 tr. ř. ve příčině výroku, odsuzujícího obžalovaného pro přestupek ve smyslu § 491 tr. zák. a čl. V. zákona ze dne 17. prosince 1862, čís. 8 ř. zák. z roku 1863. Doba promlčecí u tohoto přestupku činí podle § 532 tr. zák. tři měsíce. Ježto obžalovaný byl v době spáchání činu poslancem, sluší při zkoumání doby promlčecí kromě toho přihlížeti k ustanovení zákona ze dne 30. května 1924, čís. 126 sb. z. a n., podle něhož se v takovém případě staví promlčení trestního stíhání ode dne, kdy bylo žádáno za souhlas ku stíhání, až do dne, kdy došla soudu nebo úřadu, jenž za souhlas žádal, úřední zpráva o tom, že sněmovna o žádosti rozhodla, nebo do dne, kdy jejího souhlasu ku stíhání nebylo již zapotřebí. Tento případ nastal u obžalovaného, jenž byl rozhodnutím volebního soudu ze dne 29. prosince 1926 zbaven poslaneckého mandátu, o čemž došla soudu úřední zpráva kanceláře poslanecké sněmovny dne 17. ledna 1927. Vzhledem k uvedeným předpisům nutno podle spisů vzíti v úvahu tato data: Trestný skutek byl spáchán dne 1. května 1926; do dne 12. července 1926, kdy soud požádal poslaneckou sněmovnu o souhlas ku stíhání obžalovaného, uplynulo z tříměsíční promlčecí doby již 72 dnů. Od tohoto dne, 12. července 1926, byla tato doba podle zákona stavena až do 17. ledna 1927, kdy, jak již řečeno, došla soudu úřední zpráva o tom, že byl obžalovaný zbaven poslaneckého mandátu. Teprve od tohoto dne, kdy soud úředně zvěděl, že nastala událost, jež má za následek, že není souhlasu sněmovny ku stíhání obžalovaného již zapotřebí, měl soud možnost, pokračovati v trestním řízení a prováděti další stíhací úkony. Po tomto dni byl první soudcovský úkon, jenž byl s to přerušiti dále plynoucí dobu promlčecí, proveden teprve dne 15. března 1927, kdy bylo odesláno dožádání o výslech obviněného. Zřejmo, že v tomto okamžiku tříměsíční promlčecí doba již dávno uplynula. Leč kromě toho by též zkoumati, zda jsou splněny i všechny ostatní podmínky promlčení § 531 tr. zák., z nichž přichází zejména v úvahu bod c) druhého odstavce § 531 tr. zák., zda se snad obžalovaný v čase k promlčení stanoveném - t. j. od 1. května 1926 do 12. července 1926 a od 17. ledna 1927 do konce tohoto času - nedopustil nového zločinu, přečinu nebo přestupku, čímž by se počátek promlčecí doby pro souzený přestupek odsunul. Bezpečné zjištění těchto předpokladů bude věcí nalézacího soudu, jemuž bude mimo jiné zejména přihlížeti k obsahu spisu krajského soudu v Plzni - týkajícího se trestných činů, spáchaných obžalovaným podle obžalovacího spisu dne 16. května, 3. června, 5. června a 6. června 1926 - jakož i spisu okresního soudu v Českém Krumlově, týkajícího se přestupků spáchaných patrně rovněž v roce 1926 (viz lístek o potrestání). Bylo proto odsuzující výrok ve příčině přestupku podle § 491 tr. z. a čl. V. zákona čís. 8/1863 ř. zák. podle § 290 tr. ř. z moci úřední jako zmatečný zrušiti a v důsledku toho zrušiti i výrok o trestu a výroky s ním související a vrátiti věc soudu prvé stolice, by ji v tomto rozsahu znovu projednal a rozhodl.