Rt 3027/1927
Rozdíl skutkových podstat podle § 125 a 132 tr. zák.

Ideální souběh dokonaného svedení podle § 132 tr. zák. a současného násilného přemožení po rozumu § 125 tr. zák. jest vyloučen, možný jest toliko reální souběh těchto zločinů.

( Rozhodnutí Zm II 443/27, 28.12.1927 )
Z odůvodnění:
Zmateční stížnost uplatňuje důvody zmatečnosti proti odsuzujícím výrokům - pro zločin násilného smilstva podle § 125 tr. zák. a zločin svedení ke smilstvu podle § 132 III. tr. zák. Porotní soud, když porotci přisvědčili k I. a II. hlavní otázce, z nichž první zněla na zločin násilného smilstva podle § 125 tr. zák., druhá na zločin svedení ke smilstvu podle § 132 III. tr. zák., vyslovil jednak, že obžalovaný na jaře 1926 v A. Karlu O-ovou skutečně vykonaným násilím učinil neschopnou, by mu činila odpor a jí v tomto stavu (bezbrannosti) zneužil k mimomanželské souloži, jednak, že v téže době a při téže příležitosti Karlu O-ovou, jež byla svěřena jeho dohledu, přiměl k dopuštění smilného činu v I. otázce uvedeného (t.j. k mimomanželské souloži). Z obou výroků jest patrno, že si navzájem odporují a nemohou tudíž vedle sebe logicky obstáti, poněvadž, je-li správným prvý výrok, nemůže býti správným druhý a naopak.

§ 125 tr. zák. předpokládá, že pachatel uvedl osobu ženskou skutečným násilím t.j. úplným přemožením (vis absoluta) ve stav bezbrannosti a v tomto stavu jí zneužil k souloži, kdežto o svedení ve smyslu § 132 III. tr. zák. lze mluviti jen tenkráte, když někdo některou z osob (ženskou nebo mužskou) v tomto zákonném ustanovení zvláště chráněnou (která svým vyzývavým chováním nebo nemravným způsobem života k tomu nevybídla neb aspoň nedala podnětu) jakýmkoliv působením na její vůli - na př. přemlouváním, lichocením, slibováním darů a výhod, podněcováním smyslnosti atd. - přivede k tomu, že se dá pohnouti, t.j. že dobrovolně přistoupí k páchání nebo dopuštění smilného činu, jejž by jinak nebylo spáchala aniž dopustila páchati. Svedení tedy vždy předpokládá dobrovolné přistoupení svedené osoby na smilné jednání, zjednané získáním souhlasu po předcházejícím svádění pachatelově. Prostředkem svedení podle § 132 III. tr. zák. může býti sice také použití násilí, které však nikdy nesmí dosáhnouti takového stupně, by vylučovalo vlastní vůli svedené osoby a její svobodné rozhodnutí. Byl by proto myslitelný reálný souběh zločinu nedokonaného svedení se zločinem násilného smilstva v případě, když pachatel, jehož pokus učiniti dívku na př. sliby a erotickými projevy sobě povolnou, nevedl k cíli (poněvadž čin podle § 132 III. tr. zák. jest dokonán teprve svedením nikoliv již sváděním) - potom teprve přikročí k násilí a zneužije bezbranné ženské osoby k souloži, jest však vyloučen ideální souběh dokonaného svedení a současného násilného přemožení po rozumu § 125 tr. zák.

Zjistili-li však v souzeném případě porotci kladnou odpovědí na I. hlavní otázku, že obžalovaný Karlu O-ovou skutečně vykonaným násilím učinil neschopnou, by mu činila odpor a jí v tomto stavu (bezbrannosti) zneužil k mimomanželské souloži, vyloučili tím, že se Karla O-ová dala dobrovolně pohnouti k souloži sváděním obžalovaného.