Rt 3000/1927
Ke skutkové podstatě zločinu zpronevěry podle § 183 tr. zák. nestačí v subjektivním směru úmysl, svěřenou věc za sebou zadržeti nebo si přivlastniti, nýbrž kromě toho musí míti pachatel také vědomí o hmotné protiprávnosti zadržení nebo přivlastnění si svěřené věci. Tohoto vědomí může se nedostávati, ponechá-li si pachatel svěřenou věc ku zajištění nebo krytí vlastní vzájemné pohledávky.

Subjektivní stránka musí býti rozsudkem zjištěna a po zákonu odůvodněna.

( Rozhodnutí Zm I 712/27, 9.12.1927 )
Z odůvodnění:
Zmateční stížnosti nelze upříti oprávnění již s hlediska prvých dvou důvodů zmatečnosti. V kusém odůvodnění rozsudku jest uvedeno pouze, že si obžalovaný, jenž byl zaměstnán u firmy Josef M. jako kontorista, ponechal pro sebe celkem 2110 Kč, 500 Kč, jež mu byly svěřeny k opatření kancelářských potřeb, a 1.610 Kč, jež vybral u obchodníka Josefa L-a, a že v tomto činu spočívá skutková podstata zpronevěry podle §§ 183 a 184 tr. zák. Stížnost uplatňuje především, že stěžovatel peníze, jež od firmy L. inkasoval pro svou zaměstnavatelku, zadržel proto, by kryl takto svou pohledávku na služném, jež mu zaměstnavatelka nevyplácela v ujednané výši. Obžalovaný udal skutečně v přípravném vyhledávání, že peníze ty si ponechal proto, že mu na gáži nebylo vyplaceno tolik, co měl ujednáno, a že nedoplatek činil 1.350 Kč. Zodpovídání to bylo přečteno při hlavním přelíčení.

Touto obranou se nalézací soud v rozsudku vůbec neobírá, ačkoli je důležitou pro právní posouzení věci. Neboť kdyby se ukázala správnou, sotva by se alespoň co do částky 1.350 Kč, již si obžalovaný ponechal z důvodu své vzájemné pohledávky, mohlo mluviti o zpronevěře, zejména po stránce subjektivní. Nestačíť podle zákona ke skutkové podstatě zločinu podle § 183 tr. zák. v subjektivním směru pouze úmysl, svěřenou věc za sebou zadržeti nebo si přivlastniti, nýbrž kromě toho musí míti pachatel také vědomí o hmotné protiprávnosti zadržení nebo přivlastnění si svěřené věci.

Tohoto vědomí může se nedostávati, ponechá-li si pachatel svěřenou věc ku zajištění nebo ku krytí vlastní vzájemné pohledávky. Zmateční stížnost je tím více důvodna, an napadený rozsudek neobsahuje vůbec zjištění o vině obžalovaného po stránce subjektivní, ač to bylo nutno zejména již z důvodu shora uvedeného, což stížnost tvrzením, že tu nebylo zlého úmyslu a že nebyl stěžovateli dokázán, implicite vytýká.

Subjektivní stránka musí býti rozsudkem zjištěna a po zákonu ( § 270 čís. 5 tr.ř.) odůvodněna, poněvadž jinak neodpovídá odsuzující výrok zákonu.