Rt 2989/1927
Jednal-li však pachatel, byť i v rozporu s obsahem civilně-právních předpisů o započtení, avšak nicméně v předpokladu, že jest oprávněn zadržeti si svěřenou věc z důvodu vzájemné pohledávky, nejde o zpronevěru, neboť chybí tu znak subjektivní skutkové podstaty, vědomí o hmotné protiprávnosti jednání pachatelova (skutkový omyl podle § 2 e) tr. zák.).

( Rozhodnutí Zm I 512/27, 1.12.1927 )
Z odůvodnění:
Nelze však přehlédnouti stránku subjektivní, důležitou pro přičítání každého činu trestního, totiž vědomí bezprávného přivlastnění si věci svěřené, nebo trvalého zadržení věci svěřené, vědomí pachatelovo, že svým jednáním porušuje důvěru v něho skládanou, že jedná proti příkazu, s nímž mu byla věc svěřena.

Jsou možny případy, že si pachatel přivlastnil věc mu svěřenou, ač tu není podmínek započtení podle § 1438 obč. zák., kde by však bylo lze z úvah, týkajících se subjektivní stránky, vyloučiti vědomí hmotné protiprávnosti jeho jednání, a tu nelze upříti oprávnění názoru, že, jednal-li pachatel, byť i v rozporu s obsahem civilněprávních předpisů o započtení, avšak nicméně v předpokladu, že jest z důvodu vzájemné pohledávky oprávněn podržeti si svěřenou věc, že nešlo pachateli o zpronevěru, poněvadž se mu nedostávalo vědomí hmotné protiprávnosti jeho jednání.

Takový mylný předpoklad rovnal by se po případě omylu v předpisech civilněprávních, jejž dlužno naroveň postaviti omylu skutkovému podle § 2 písm. e) tr. zák. Nalézací soud neobíral se však vůbec subjektivní stránkou zločinu zpronevěry, nezjistil, zda měl obžalovaný vědomí hmotné protiprávnosti svého jednání, zda měl vědomí, že trvale znemožnil vlastníku vykonávati panství nad věcí svěřenou (nad knihami jemu svěřenými). S tohoto hlediska měl nalézací soud vyslechnouti svědky Antonína H-a a Rudolfa M-a o okolnostech shora uvedených, poněvadž by se tím prokázalo, zda obžalovaný měl vůbec vzájemné pohledávky provisní čili nic, a po subjektivní stránce, zda vzhledem k tomu mohl vůbec míti vědomí, že přivlastněním si trhových cen za knihy, vykonává své právo, čili nic.