Rt 2957/1927
I. Pro otázku, zda jde o krádež, či zpronevěru, záleží na tom, zda byla věc, jež je předmětem závadného jednání, přenechána pachateli do výlučné skutečné moci, čili nic. Krádež tu bude, neměl-li pachatel vůbec, nebo měl-li toliko společnou skutečnou moc nad věcí, naproti tomu jde o zpronevěru, byla-li věc předána do výlučné moci pachatelovy.

II. Zřízenci nebo zaměstnanci, činní v obchodě nebo v závodě, nejsou již z důvodu svého zaměstnání držiteli zboží, jež je v obchodní místnosti nebo na skladě a ohledně něhož jsou pověřeni jistými úkony, a to ani tehdy, když vykonávají nad věcmi těmi určitou skutečnou moc.

( Rozhodnutí Zm II 113/27, 7.11.1927 )
Z odůvodnění:
Zmateční stížnost uplatňuje, že nalézací soud právně mylně kvalifikuje jednání obžalovaného jako zločin krádeže místo jako zločin zpronevěry podle § 183 tr. zák. Stížnost je bezdůvodna. Nalézací soud zjišťuje po skutkové stránce, že obžalovaný byl od 25. května 1924 až do 31. března 1926 v P. manipulantem skladu dřeva čsl. dřevařské akciové společnosti v B. a že jeho úkolem bylo, by dřevo, přicházející z panské pily v P., převzal, dal na sklad a je podle pokynů centrály v B. expedoval a zaúčtoval; že byl kromě toho oprávněn k prodeji řeziva v drobném a měl převzaté peníze s vyúčtováním zasílati měsíčně centrále; že obžalovaný této důvěry zneužil a prodal pro sebe ze zásob společnosti asi 315 m3 dřeva a dosaženého výtěžku použil pro sebe, aniž by vůbec byl centrálu o prodejích zpravil.

Nalézací soud shledal v tomto jednání skutkovou podstatu zločinu krádeže, nikoliv zpronevěry, v úvaze, že, když obžalovaný jménem své zaměstnavatelky přejímal řezivo do skladu podléhajícího jeho dozoru, nebylo dřevo v jeho držbě, nýbrž v držbě společnosti, která výhradně mohla s ním nakládati a že ani oprávnění k samostatnému prodeji v drobném nemění nic na tomto poměru; že v důsledku toho sluší dřevo obžalovaným prodané považovati za odňaté z držení a bez přivolení jeho zaměstnavatelky a nikoli jen výtěžek přijatý za prodané dřevo za zpronevěřený. Toto stanovisko odpovídá zákonu. Obžalovaný, zjednán býv. čsl. dřevařskou akciovou společností ke shora uvedeným pracím a úkonům, byl k ní v poměru osoby zaměstnané ku zaměstnavateli. Jeho úkolem bylo, vykonávati řečené práce a prodávati řezivo na skladě ve smyslu oprávnění jemu daného a přijímati pro zaměstnavatele stržené za ně peníze. Držba, to jest skutečná disposiční moc nad dřevem, nebyla mu předána. Aspoň nevychází ani ze zjištění rozsudkových ani ze spisů na jevo, že se zaměstnavatelka své skutečné moci nad dřevem a své vůle, moc tu uplatňovati, úplně vzdala a poskytla obžalovanému výlučnou skutečnou vládu nad ním.

Pro otázku, zda jest tu skutková podstata krádeže, či zpronevěry, záleží na tom, zda byla věc, jež je předmětem závadného jednání, přenechána pachateli do výlučné skutečné moci čili nic. Krádež tu bude, neměl-li pachatel vůbec nebo měl-li toliko společnou skutečnou moc nad věcí, naproti tomu jde o zpronevěru, byla-li věc předána do výlučné moci pachatelovy. Že tu byl tento poslední případ, nevysvítá ze zjištění rozsudkových a nelze to dovozovati ani z toho, že obžalovaný byl oprávněn prodávati dřevo v drobném, poněvadž tím není míněno nic jiného, než že ho zaměstnavatelka ustanovila pouze ku prodeji.

Nenabývajíť zřízenci nebo zaměstnanci, činní v obchodě nebo závodě, již z důvodu svého zaměstnání držby zboží, jež je v obchodní místnosti nebo na skladě a ohledně něhož jsou pověřeni jistými úkony, to ani tehdy, když vykonávají nad věcmi těmi určitou skutečnou moc. Podle toho zůstalo dříví v držení zaměstnavatelky obžalovaného, která, pokud bylo dříví na skladě, mohla s ním každou chvíli nakládati. Tato skutečná disposiční moc musila býti teprve přerušena, chtěl-li se obžalovaný sám do držby dostati; to se stalo tím, že prodal dříví, náležející zaměstnavatelce, pro sebe, a peníze za ně stržené si ponechal. To vtiskuje jednání obžalovaného povahu krádeže.

Stěžovatel porušil tedy držbu své zaměstnavatelky a nepadá na váhu, že zneužil i důvěry v něho kladené. Bezdůvodnou zmateční stížnost náleželo proto zavrhnouti.