Rt 2940/1927
Pro stav nutné obrany nestačí, že skutek se stal po útoku (protiprávním), z jeho příčiny a v afektu, útokem tím vyvolaném, nýbrž se předpokládá, že útok byl zahájen anebo chystán (po případě omylem předpokládán) právě v době skutku, že jediným účelem skutku a záměrem pachatele bylo odvrácení útoku.

( Rozhodnutí Zm II 282/27, 21.10.1927 )
Z odůvodnění:
Zmateční stížnost, jež napadá rozsudek soudu prvé stolice jen potud, pokud jím byl obžalovaný sproštěn z obžaloby pro zločin zabití. Nezáleží na okolnostech v odvodu obžalovaného zdůrazňovaných, zejména nezáleží na tom, že, přesněji zda K. vůbec před skutkem útočil na obžalovaného, s ním zle nakládal a ho poranil. Nestačí pro stav nutné obrany, že skutek se stal po útoku, byť protiprávním, z příčiny jeho a v afektu, útokem tím vyvolaném.

Předpokládá se naopak, že útok byl zahájen anebo chystán (po případě omylem předpokládán) právě v době skutku, že jediným účelem skutku a záměrem pachatele bylo odvrácení útoku. K tomu však, že K. v době, kdy se obžalovaný dopustil skutku v hlavní otázce naznačeného, t. j. v době, kdy ho obžalovaný několikráte do hlavy uhodil okovaným koncem býkovce, na obžalovaného útočil anebo se k útoku chystal, ba i jen že chování se K. bylo takové, že se bylo obávati, že chystá útok, nepoukazoval žádný výsledek průvodního řízení. Naopak shodují se veškeré svědecké výpovědi v tom, že K. v době té ležel již na zemi, a není ve výpovědech těch zmínky o tom, že se K. v době té připravoval k nějakému útoku na obžalovaného. A sám obžalovaný, k jehož původnímu zodpovídání se nelze hleděti, protože je při hlavním přelíčení podstatně změnil, udal, že - byv K-em napaden, udeřen a povalen - rychle vstal, uchopil K-e, mrštil jím o zem, vytrhl G-ové žílu a bil jí K-e, který ležel bezbranně na zemi, dále ze zlosti, ačkoliv se již nebránil a jen z bolesti se na zemi plazil. Pro jedině rozhodnou dobu tedy K-ův útok nebyl tvrzen ba ani jen napovězen, naopak doznal obžalovaný výslovně, že v době činu, z něhož jest se mu zodpovídati, útoku tu nebylo, a nebyl jím ani předpokládán, a že nejednal ani v úmyslu, by odvrátil útok zahájený nebo hrozící, ani z poděšení, strachu nebo leknutí, nýbrž ze zlosti, vyvolané útokem již skončeným a odvráceným.