Rt 2918/1927
Spolupachatelství zločinu loupeže; není třeba, by činnost všech spolupachatelů byla stejnorodou a stejněhodnotnou; spadá sem i přítomnost na místě činu, jež měla za účel spáchání zločinu zajistiti; každý spolupachatel zodpovídá za celkový výsledek společné činnosti (§§ 5, 190 tr. zák.).

( Rozhodnutí Zm I 433/27, 6.10.1927 )
Z odůvodnění:
Bylo-li obžalobou tvrzeno a nasvědčují-li tomu i výsledky průvodní, že k závadnému jednání došlo z téhož podnětu a rozhodnutí, že všichni obžalovaní sledovali týž společný cíl a, že činění jejich splývalo místně i časově v jedno, sluší při jednotnosti zlého úmyslu a cíle pohlížeti na jednání všech obžalovaných jako na skutek jednotný a nedílný a tudíž na všechny jako na spolupachatele.

Podle zásad o spolupachatelství se nevyžaduje, by činnost spolupachatelů byla téhož způsobu, ani, by každý jednotlivý spolupachatel provedl celý trestný skutek nebo pomáhal účastníkům bezprostředně při jejich počinech, naopak je spolupachatelem i ten, kdo přispěl k provedení činu částečně, třebas v roli podřízené (tedy na př. byl přítomen na místě činu k tomu cíli, by zajišťoval hlavního pachatele proti přistižení), jen když byl veden týmž zlým úmyslem.

Jednání spolupachatelů nelze rozčleňovati a posuzovati činnost každého z nich odděleně a samostatně, nýbrž každý ručí za činění druhého tak, jako by je sám byl předsevzal, a zodpovídá každý za celkový výsledek jich společné činnosti. Podle tvrzení obžaloby a podle výsledků průvodních jednal stěžovatel v úmyslu, zločin nejen umožniti, nýbrž jej také uskutečniti; jeho přítomnost na místě měla za účel, spáchání zločinu zajistiti a, jak podotčeno, nevyžaduje pojem spolupachatelství, by činnost všech spolupachatelů byla stejnorodou a stejněhodnotnou. Nehledíc k tomu, neomezila se činnost stěžovatelova, jak již uvedeno, na pouhou přítomnost na místě činu a na to, že dával pozor.

Za tohoto právního stavu a za stavu věci obžalobou tvrzeného a výsledky řízení na jevo vyšlého vyhovovala napadená otázka zákonu; neboť věc se má v podstatě tak, jako kdyby se byl stěžovatel osobně dopustil na H-ovi násilí, osobně mu hrozil vražednými zbraněmi a osobně na něho násilně vztáhl ruku.