Rt 2892/1927
Pro subjektivní skutkovou podstatu přečinu podle § 335 (337) tr. zák. jest rozhodnou předvídatelnost nebezpečí pro život, zdraví nebo tělesnou bezpečnost lidskou z jednání (opomenutí) pachatelova (představitelnost o příčinné souvislosti mezi jeho jednáním, pokud se týče opomenutím a oněmi účinky).

( Rozhodnutí Zm I 205/27, 10.09.1927 )
Z odůvodnění:
Obhájce obžalovaného prováděl při zrušovacím líčení písemní stížností uplatnění důvod v tom směru, že skutek obžalovanému za vinu kladený není přečinem, na který soud nalézací uznal, proto, že nebyla zjištěna subjektivní stránka tohoto přečinu, totiž, že obžalovaný mohl předvídati, že jednání jeho jest způsobilým ohroziti tělesnou bezpečnost lidí, že tedy dotyčný výrok rozsudkový nedošel svého opodstatnění v rozsudkových důvodech.

Zmateční stížnost dlužno v tomto směru uznati za oprávněnu. Přečin podle § 335 tr. zák., pokud se týče podle § 337 tr. zák. je deliktem kulposním. Rozhodnou je podle doslovu zákona po stránce subjektivní předvídatelnost nebezpečí pro život, zdraví nebo tělesnou bezpečnost lidskou z jednání neb opomenutí pachatelova, jinými slovy: představitelnost o příčinné souvislosti mezi jeho jednáním (opomenutím) a oněmi účinky. Rozsudek v tomto ohledu zjištění neobsahuje.

Zjištění rozsudku, že obžalovaný dvéře přibouchl, aniž zvolal "pozor", že se nepřesvědčil, že nikdo nestojí mezi dveřmi a že vůbec nic nepřekáží, by dvéře nemohly býti zavřeny, a že obžalovaný jednal tak neopatrně, jsou povahy pouze objektivní a nestačí podle toho, co právě bylo uvedeno, by naplnila všecky znaky skutkové podstaty souzeného přečinu.