Rt 2882/1927
Zboží do komise dané a výtěžek prodejem tohoto zboží docílený jsou komisionáři svěřeny ve smyslu § 183 tr. zák.; výtěžek nastupuje tu na místo zboží a nezáleží na tom, že obžaloba nezněla na zpronevěru stržených peněz, nýbrž na zpronevěru zboží samého.

( Rozhodnutí Zm I 281/27, 27.08.1927 )
Z odůvodnění:
Rozsudek soudu prvé stolice zjišťuje v rozhodovacích důvodech, že firma Josef C. M. v L. dala obžalovanému dne 22. února 1926 do komise mýdlo v ceně 2.660 Kč 20 h s tím, že obžalovaný má toto zboží rozprodati, firmě měsíční výkazy o prodaném zboží zasílati a částky za zboží stržené podle účtů firmy této odváděti a že firmě zůstává vyhraženo vlastnictví k onomu zboží až do úplného zaplacení, a zjišťuje dále, že obžalovaný zaslal sice v březnu a květnu 1926 oné firmě výkazy o zboží jím prodaném, že však za zboží to firmě ničeho nezaplatil, ač byl vícekráte o zaplacení upomínán, a že, obdržev dopis firmy ze dne 18. května 1926, jímž mu byl další prodej mýdla do komise mu daného zakázán a jímž byl vyzván, by neprodané zboží firmě vrátil, tohoto zákazu, pokud se týče příkazu nedbal, nýbrž zbytek mýdla do komise mu daného, který tenkráte ještě měl a jehož cena nepřevyšovala 200 Kč, rozprodal a peníze za ně stržené sobě ponechal. Přes tato skutková zjištění uznává rozsudek obžalovaného vinným pouze přestupkem zpronevěry podle § 461 tr. zák., spáchaným tím, že řečený zbytek zboží do komise mu daného, jehož rozprodání bylo mu zakázáno, tedy svěřené mu věci v ceně 200 Kč nepřesahující, za sebou zadržel a sobě přivlastnil, a sprošťuje obžalovaného podle § 259, čís. 3 tr. ř. z obžaloby pro zločin zpronevěry podle §§ 183, 184 posl. věta tr. zák., spáchaný prý tím, že za sebou zadržel a sobě přivlastnil také ostatní podle shora uvedeného do komise mu dané, tedy svěřené mu mýdlo v ceně 2.000 Kč převyšující, s tímto odůvodněním: "Soudní dvůr nevzal za prokázáno, že se obžalovaný tím, že mýdlo svěřené mu do komise rozprodal a neplatil, dopustil zpronevěry mýdla v ceně přes 2.000 Kč; neboť rozprodej byl v samé povaze smlouvy komisionářské obsažen, a, že si obžalovaný zadržel za sebou peníze za mýdlo stržené, žalováno není a soudní dvůr nemohl tudíž obžalovaného v tomto směru uznati vinným, ježto by tím překročil obžalobu."

Stížnost uplatňuje však ve svých vývodech zřejmým poukazem také důvod zmatečnosti, spočívající v tom, že rozsudek neshledal ve skutku, z něhož jest obžalovaný viněn a k němuž se vztahuje sprošťující výrok, následkem mylného výkladu zákona zločin zpronevěry podle §§ 183, 184 posl. věta tr. zák., tedy trestný čin příslušející před soud.

Podle skutkových zjištění rozsudku byla mezi firmou Josef C. M. a obžalovaným uzavřena komisionářská smlouva ze podmínek svrchu naznačených. Komisionářská smlouva zavazuje komisionáře, by komitentovi buď vrátil zboží, pakli je neprodá, nebo zaplatil mu výtěžek z prodaného zboží, jenž nastupuje na místo zboží. Články 367 a 374 obchodního zákona označují proto komisionáře za uschovatele zboží mu předaného. Zboží do komise dané a výtěžek prodejem tohoto zboží docílený jsou tudíž komisionáři ve smyslu§ 183 tr. zák. svěřeny. Obžalovaný, jemuž bylo podle skutkových zjištění rozsudku svěřeny. Obžalovaný, jemuž bylo podle skutkových zjištění rozsudku firmou Josef C. M mýdlo v ceně 2660 Kč 20 h dáno do komise, tedy svěřeno, a jenž podle rozsudkových zjištění před dojitím svrchu zmíněného dopisu firmy značnou část tohoto mýdla v ceně 2.000 Kč převyšující rozprodal a výtěžek prodejem tohoto mýdla docílený, jenž mu byl jak řečeno, rovněž svěřen, firmě neodvedl, nebyl oprávněn se zbožím, o něž tu šlo, volně nakládati, je prodati a stržené peníze si ponechati. Ježto výtěžek docílený prodejem zboží daného do komise nastupuje na místo zboží, je právně nezávažným, že obžaloba, správněji řečeno její žalobní formule, nezněla na zpronevěru stržených peněz, nýbrž na zpronevěru zboží samého.