Rt 2859/1927
Objektivní skutková podstata přestupku § 320 f) tr. zák. jest naplněna a dokonána již tím, že nepovolanou změnou veřejné listiny bylo propůjčeno jistému nesprávnému obsahu zdání oficielního původu, nevyžadujíc konkretní způsobilosti předsevzatého padělání, přivoditi určitý účinek; v subjektivním směru vyžaduje se úmysl klamati; tento úmysl nemusí po případě býti ještě naplněn ani neoprávněně předsevzatou změnou ve veřejné listině.

( Rozhodnutí Zm II 257/27, 3.08.1927 )
Z odůvodnění:
Namítá zmateční stížnost právní mylnost odsuzujícího výroku pro přestupek podle § 320 f) tr. zák., ježto rozsudkem zjištěná absolutní nezpůsobilost padělání listiny k oklamání vylučuje netoliko skutkovou podstatu § 199 d) tr. zák., nýbrž i, a to již po objektivní stránce, podstatu § 320 f) tr. zák., pro nějž byla stěžovatelka uznána vinnou.

Lze připustiti, že napadený rozsudek v úvahách týkajících se sproštění ze zločinu § 199 d) tr. zák. zjišťuje, že ve směru objektivním šlo tu o předmět nezpůsobilý oklamati volební komisi, poněvadž padělání volební legitimace je na prvý pohled patrno a, že mimo to nebylo lze volební komisi oklamati, poněvadž tato měla přesné seznamy osob voličů a legitimace jsou číslovány. Leč těmito vývody zjišťuje nalézací soud toliko nezpůsobilost použitého prostředku k dosažení účinku, veřejnou obžalobou předpokládaného; totiž účinku oklamání volební komise, by obžalovaná umožnila Bohumilu H-ovi, tehda ještě ne 26letému, vykonati volební právo do senátu. Avšak tento účinek je pro delikt, o nějž tu jde, bezpodstatným; záleží na tom, zda bylo by se podařilo in concreto, s ohledem na přesně stanovený, zřejmými kontrolními prostředky chráněný postup při volbách a na primitivní způsob provedení padělání tento účinek prosaditi čili nic. Sejde tu toliko na tom, zdali legitimace, v níž bylo jméno pravého voliče obžalovanou nahraženo jménem jiným, mohla působiti vůbec in abstracto dojmem listiny od veřejného úřadu v oboru jeho působnosti vystavené.

O této způsobilosti pochybovati nelze, vždyť šlo o úřední formulář volební legitimace, vyplněný příslušným úřadem, a nezáleží pak ani na tom, zda změna voličova se stala s větší či menší obratností, ježto se nepředpokládá konkrétní způsobilost předsevzatého padělání, přivoditi určitý účinek, nýbrž pozůstává těžisko objektivní skutkové podstaty přestupku §u 320 f) tr. zák. již v tom, že nepovolanou změnou veřejné listiny bylo propůjčeno jistému nesprávnému obsahu zdání oficielního původu, čímž jest objektivní znak tohoto přestupku již naplněn a dokonán.

Nicméně dlužno zmateční stížnosti vyhověti, pokud svými vývody současně vytýká vadnost rozsudku po stránce subjektivní. Právem zdůrazňuje, že podstatným znakem přestupku § 320 f) tr. zák. ve směru subjektivním jest úmysl klamati. Tento úmysl, záměr propůjčiti obsahu listiny (co do jména) zdání původu vrchnostenského, napadený rozsudek nezjišťuje; nevychází to obzvláště na jevo z jediné subjektivní stránkou se zabývající věty, že obžalovaná "skutečně neoprávněně, avšak bez zlého úmyslu § 197 tr. zák. onu legitimaci přepsala". Avšak, "neoprávněně" předsevzatá změna ve veřejné listině nenaplňuje ještě zákonem předpokládaný úmysl, směřující k oklamání třetí osoby, vždyť není vyloučeno, že i neoprávněnou osobou předsevzatá změna nemusela se ještě státi v úmyslu oklamání.

Ježto tento skutkový znak rozsudek nezjišťuje, bylo zmateční stížnosti obžalované vyhověti; rozsudek v této příčině zrušiti jako zmatečný.