Rt 2835/1927
Vinkulovaná nebo heslem vázaná vkladní knížka není způsobilým předmětem krádeže.

( Rozhodnutí Zm II 85/27, 25.06.1927 )
Z odůvodnění:
Rozsudkem soudu prvé stolice byl obžalovaný uznán vinným zločinem podvodu podle §§ 197, 200 tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 19. prosince 1926 v M. O. lstivým předstíráním, že je vlastníkem vkladní knížky Živnostenské banky č. 199.000, znějící na jména František H. a na vklad 15.000 Kč, uvedl Jana K-e v omyl, kterým tento na svém majetku škodu 200 Kč, niko li však 2.000 Kč převyšující utrpěti měl a škodu 550 Kč skutečně utrpěl, poskytnuv obžalovanému na onu vkladní knížku jako zástavu zápůjčku v této výši, naproti tomu byl však sproštěn z obžaloby pro zločin krádeže podle §§ 171, 173,179 tr. zák., spáchaný prý tím, že odňal v noci na 19. prosince 1926 v M. O. pro svůj užitek z držení a bez přivolení Františka H-ě cizí věc movitou, onu vkladní knížku, znějící na 15.000 Kč.

Nalézací soud sprostil obžalovaného z obžaloby pro zločin krádeže v podstatě s tímto odůvodněním: Vkladní knížka, o niž tu jde, byla věcí bezcennou. Ačkoli zněla na vklad 15.000 Kč, neměla ceny této částce se rovnající, nýbrž byla bezcennou, poněvadž byla vázána heslem, obžalovanému neznámým, takže tento nemohl vkladem nikterak disponovati. Skutečnost, že se obžalovanému přece podařilo z této vkladní knížky těžiti svrchu naznačeným podvodným způsobem, nedává uvedené heslem vázané vkladní knížce povahy cenné věci. Podvod, o nějž tu jde, byl spáchán použitím věci bezcenné.

Naproti tomu hájí zmateční stížnost právní názor státního zastupitelství, že i vinkulovaná (správně heslem vázaná) vkladní knížka může býti předmětem krádeže, že cena takové vkladní knížky odpovídá vložené částce a že obžalovaný měl býti uznán vinným také zločinem krádeže podle §§ 171, 173, 179 tr. zák., a dovolává se ve svých vývodech v tomto směru na odůvodnění svého názoru rozhodnutí bývalého Nejvyššího jako zrušovacího soudu ve Vídni ze dne 10. září 1897, čís. 6039 (č 2106 víd. úř. sb.) a ze dne 7. prosince 1912, Kr II 405/12 (č. 402 Ö. R.). Co se týče judikatury, dlužno především poznamenati, že bývalý Nejvyšší jako zrušovací soud ve Vídni vynesl kromě rozhodnutí odpovídajících právnímu názoru zmateční stížnosti, zejména shora citovaných rozhodnutí, také několik rozhodnutí, v nichž zaujal stanovisko, že vinkulovaná nebo heslem vázaná vkladní knížka není způsobilým předmětem krádeže, a to rozhodnutí uveřejněná v Löfflerově sbírce Ö. R. pod čís. 474, 537 a 578, a že k těmto posléze citovaným rozhodnutím došlo po rozhodnutích, jichž se stížnost dovolává.

Čs. Nejvyšším soudem jako soudem zrušovacím nebyla právní otázka, o niž tu jde, dosud řešena. Dlužno však poukázati k jeho rozhodnutí (č. 1418 sb. Nejv. s.), v němž je vysloven právní názor, že vkladní knížky peněžních ústavů jsou v rukou každého držitele předmětem majetkovým, jehož cena odpovídá vložené částce, pokud není výplatě na překážku řízení umořovací nebo zákaz soudní nebo není-li vklad vázán způsobem připuštěným stanovami peněžního ústavu. Pokud jde o nauku, budiž poukázáno k poznámkám profesora Löfflera ku svrchu citovanému rozhodnutí č. 402 Ö. R. na str. 73-75 sbírky "Oesterreichische Rechtsprechung in Strafsachen", 4. ročník, 1913, v nichž jest uvedena další literatura a jimiž autor dokazuje, že vinkulovaná nebo heslem vázaná vkladní knížka není způsobilým předmětem krádeže.

Zmateční stížnosti nelze přiznati oprávnění. Zákon ze dne 14. dubna 1920, čís. 302 sb. z. a n., kterým se upravují právní poměry spořitelen, ustanovuje v § 10: "Knížky nebo vkladní listy, které spořitelny vydávají na vklady, znějí sice na určité jména vkladatelem udané, mají však povahu papírů majiteli svědčících, takže každý, kdo takovou knížku předloží, jest pokládán i bez průkazu totožnosti za řádného držitele a budiž mu vyplacena žádaná částka, pokud není výplatě na překážku řízení umořovací o knížce spořitelní (o vkladním listě) nebo zákaz soudní, aneb není-li vklad vázán způsobem připuštěným stanovami. Vklady mohou býti vázány zejména na podpis, heslo, průkazní lístek nebo na okolnost, o níž jest předem jisto, že nastati musí".

Nepřekáží-li tudíž výplatě ani umořovací řízení ani zákaz soudní a není-li vklad vázán způsobem připuštěným stanovami peněžního ústavu, je vkladní knížka v rukou každého držitele předmětem majetkovým, jehož cena odpovídá vložené částce. Vkladní knížka je v takových případech nositelkou pohledávky proti peněžnímu ústavu, tedy cenným papírem.

Jinak má se věc, není-li tu onoho předpokladu, zejména jde-li, jak tomu bylo podle skutkového zjištění rozsudkového v souzeném případě, o knížku znějící na vklad vázaný na heslo. Tradice knížky, znějící na vklad, jenž jest vázán na heslo, nemá sama o sobě za následek převod pohledávky, na niž vkladní knížka zní. Na takovou vkladní knížku nevyplácí se vklad již na pouhé předložení knížky, jak se děje u obyčejných vkladních knížek, nýbrž je tu třeba udání hesla, po případě jiného průkazu stanovami peněžního ústavu určeného. Vkladní knížka vázaná heslem není tudíž nositelkou pohledávky proti peněžnímu ústavu, není cenným papírem, jehož hodnota odpovídá vložené částce, nýbrž je toliko jedním z prostředků ku realisování pohledávky, na niž zní. Taková vkladní knížka, jež podle své povahy není vůbec určena k obchodu, je v rukou každého držitele jen papírem legitimačním, jenž je sám o sobě bezcenným a není v důsledku toho způsobilým předmětem krádeže. Podle toho nelze souhlasiti s názorem zmateční stížnosti že vlastnost vkladní knížky jako papíru majiteli svědčícího nedoznává podstatné změny, je-li vklad vázán na heslo.

Dlužno připustiti, že řádný držitel, jemuž taková vkladní knížka byla odcizena, může utrpěti škodu tím, že nemůže zatím vkladem disponovati, jakož i tím, že mu vzniknou útraty spojené s umořovacím řízením, avšak tato škoda netýká se hodnoty odcizené věci samotné. Příčinou vzniku této škody jest sice odcizení vkladní knížky, avšak z toho neplyne, že odcizená věc sama má nějakou cenu, zejména hodnotu rovnající se vložené částce. Lze dále připustiti, že pachatel, který takovou vkladní knížku odcizil, může způsobem ve zmateční stížnosti uvedeným dosáhnouti vyplacení vkladu, vylákáním hesla na některém z úředníků peněžního ústavu, využitím neopatrnosti příslušného úředníka peněžního ústavu, odstraněním poznámky "Na heslo" v knížce aneb odvoláním hesla, nebo že může vkladní knížku prodati nebo dáti ji do zástavy, avšak ze všeho toto nelze dovozovati, že taková vkladní knížka má nějakou cenu, zejména cenu odpovídající vložené částce; neboť došlo-li skutečně oním způsobem k realisování pohledávky nebo části pohledávky, nebo ku zpeněžení takové vkladní knížky, jde o samostatný, od odcizení vkladní knížky odlišný trestný čin, o podvod, spáchaný oklamáním co do legitimace pachatelovy nebo co do ceny takové vkladní knížky.