Rt 2818/1927
Ke skutkové podstatě zločinu podvodného úpadku podle § 205 a) tr. zák. se nevyžaduje vědomí pachatelovo o jeho předluženosti v době závadného jednání.

( Rozhodnutí Zm II 416/26, 9.06.1927 )
Z odůvodnění:
Uvedení pohledávek neexistujících nebo v nesprávné výši nemusí býti ještě podvodem a může míti i za účel jen získání hlasů pro hlasování (§ 486 tr. zák.). Leč toto dovozování míjí se v souzeném případě cílem, kdyžtě je neodporovatelně zjištěno, že obžalovaní (přicházeli by tu v úvahu Alois a Josef Sch-ovi), znajíce situaci spoluobžalovaného Gustava Sch-a a znajíce i jeho úmysl, zmařiti nebo ztenčiti uspokojení věřitelů, úmyslně mu byli nápomocni tím, že předstírali neexistující pohledávky vůči němu.

Ke skutkové podstatě zločinu podle § 205 a) tr. zák. se nevyžaduje, by v době, kdy pachatel jednání v zákoně zakázaná předsebéře, byl si vědom své předluženosti, a není proto zlý úmysl podle § 205 a) tr. zák. odvislým od takového vědomí. Ostatně pokud jde o obžalovaného Gustava Sch-a, vychází z rozsudkových zjištění, že si byl v době, kdy předsebral jednání podle § 205 a) tr. zák. závadná, to jest v době od července 1922 do června 1923, skutečně vědom své neschopnosti platební a předluženosti.