Rt 281/1920
Zločin vyhnání plodu nestává se beztrestným tím, že byl proveden porodní bábou, an život těhotné byl těhotenstvím ohrožen, leda že hrozilo bezprostřední nebezpečí.
(Rozh. ze dne 21.10.1920, Kr I. 388/20)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalované do rozsudku krajského soudu v České Lípě ze dne 31.3.1920, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem spoluviny vyhnání plodu ze života podle §§ 5 a 144 tr. z.
Z o d ů v o d n ě n í :
Ježto trestní zákon zvláštních ustanovení pro případy, jakým jest přítomný, neobsahuje, mohla by býti K-ová uznána beztrestnou jen za podmínek § 2 lit. g) tr. z. z důvodů krajního stavu nouze. Ten by byl však dán jen tehdy, kdyby nebezpečí pro život bylo hrozilo Marii K-ové bezprostředně, kdyby bylo dosáhlo již takového vysokého stupně, že nebylo možnosti zachrániti její život jinak, než co nejrychlejším přerušením těhotenství. V přítomném případě byl však stav věci dle rozsudku ten, že lékaři prohlásili K-ové svého času, u příležitosti prvního porodu, že nesmí více poroditi. K-ová vůbec nedovolávala se osoby povolané, totiž lékaře, by zjistila bezpečně, je-li skutečně nutnost přerušení těhotenství vůbec, a okamžitého přerušení zvláště, nýbrž obrátila se prostě na porodní babičku, Kateřinu C-ovou, kterouž si dala plod ze života vyhnati. Byť i soudní lékaři připustili, že obava K-ové před opětným porodem byla jejím zdravotním stavem odůvodněna a že by ji i lékař byl odkázal na ženskou kliniku za účelem přerušení těhotenství, přece jen nevychází ani z posudku lékařů ani není v rozsudku zjištěno, že nebezpečí pro život K-ové bylo tak bezprostředně hrozícím, že by bývalo vyžadovalo bezprostředního zasažení. Mimo to nemůže zůstati neuváženo, že přerušení těhotenství osobou nepovolanou, pouhou porodní babičkou, není ani způsobilým prostředkem k záchraně života matky, poněvadž zkušenost učí, a zákon sám to zákazem dle § 343 tr. z. potvrzuje, že jest vyhánění plodu ze života osobou takovou samo o sobě nebezpečné. Proto právem shledává rozsudek i v tomto K-ovou voleném prostředku další příčinu, odepříti jí důvod beztrestnosti dle § 2 lit. g) tr. z. (Z téže úvahy prohlašuje rak. osnova tr. z. v § 295 beztrestným jen lékaře, jenž vyhání plod ze života aneb usmrcuje jej v těle matčině, by jinak neodvratné nebezpečí života nebo těžké újmy na zdraví těhotné odvrátil). Nelze proto odsouzení K- ové pro zločin vyhnání plodu ze života uznati nezákonným.