Rt 2802/1927
Dozorce vězňů nepožívá ochrany § 68 tr. zák., ukládaje svémocně vězni kárný trest.

( Rozhodnutí Zm II 517/26, 25.05.1927 )
Z odůvodnění:
Zmateční stížnost státního zastupitelství uplatňuje zmatek proti rozsudku, pokud jím nebyl obžalovaný uznán vinným zločinem podle § 81 tr. zák., jak žádala obžaloba, spáchaným skutkovou urážkou dozorce vězňů. Hmotněprávní zmatek neprovádí zmateční stížnost po zákonu, dovozujíc na základě skutkových předpokladů neobsažených v rozsudku, že při výstupu s V-ým nešlo o výkon kárné moci dozorce, nýbrž o odstranění V-ého z propouštěcí cely a zamezení nepřístojného a domácímu řádu odporujícího chování se vězně V-ého, že dozorce byl k takovému opatření oprávněn a že mu tedy nelze odepříti zvýšenou právní ochranu podle § 68 tr. zák. Naproti tomu zjistil nalézací soud a z těchto formálně bezvadných zjištění dlužno vycházeti při věcném přezkoumání rozsudku - že se obžalovaný vzepřel dozorci, vytrhl se mu a rozehnal se po něm, chtěje ho udeřiti, když ho dozorce svémocně odváděl do kárné cely, t. j. když mu ukládal kárný trest, tedy při úkonu, který nenáleží k působnosti vězeňského dozorce. První soud zjistil dále, že ani situace nebyla tak kritická, by byl dozorce nucen překročiti meze své formální oprávněnosti a usoudil, vycházeje ze správného výkladu zákona, že, jelikož tak učinil, nepožívá v souzeném případě ochrany podle § 68 tr. zák.