Rt 2798/1927
I. Po stránce subjektivní se vyžaduje ve všech případech verbálních útoků uvedených v § 14 zákona ze dne 19. března 1923, čís. 50 sb. z. a n. úmysl.

II. "Hanobení" (§ 14 čís. 5 zákona) je úmyslné snížení vážnosti.

III. Popuzování má za účel vyvolati u jiných určitý duševní stav, který je v případech § 14 čís. 2 (a čís. 4) zákona prostředkem majícím vztah k národnosti (jazyku, rase nebo náboženství) a sledujícím další účel, vzbuditi u jiných osob rozhodnutí, vykonati násilnosti nebo jiné nepřátelské činy, a pachatel si musí býti vědom, že užívá prostředku způsobilého popuditi.

IV. Skutková známka veřejnosti (§ 39 čís. 2 zákona) předpokládá, že pachatel si je vědom, že pronáší závadný výrok v tiskopisu nebo v rozšiřovaném spise, ve shromáždění nebo před takovým počtem osob, který odpovídá pojmu zástupu, a že osoby ve shromáždění se nalézající nebo zástup tvořící mohou jeho závadný výrok slyšeti.

V. K posuzování úmyslu u verbálních útoků pachatelů, jež požili alkohol.

( Rozhodnutí Zm II 200/27, 24.05.1927 )
Z odůvodnění:
Namítá zmateční stížnost, že stěžovatel si nebyl vědom (v době, kdy závadné výroky pronesl) protiprávnosti svých projevů, ježto jednal v podnapilosti, a že chyběl každý zlý úmysl, čímž vytýká, že subjektivní podstata přečinů obžalovanému za vinu daných není zjištěna ve všech svých složkách. Po stránce subjektivní se vyžaduje ve všech případech § 14 zákona na ochranu republiky úmysl. Hanobení (§ 14 čís. 5 zákona) je úmyslné snížení vážnosti. Popuzování má za účel, vyvolati u jiných určitý duševní stav, který je v případech § 14 čís. 2 (a čís. 4) zákona na ochranu republiky prostředkem majícím vztah k národnosti (jazyku, rase nebo náboženství), a sledujícím ten další účel, vzbuditi u jiných osob rozhodnutí, vykonati násilnosti nebo jiné nepřátelské činy, - a pachatel si musí býti vědom, že užívá prostředku způsobilého popuditi .

Skutková známka veřejnosti předpokládá, že pachatel si je vědom, že pronáší závadný výrok (v tiskopisu nebo rozšiřovaném spisu, ve shromáždění nebo) před takovým počtem osob, který odpovídá pojmu zástupu, a že osoby (ve shromáždění se nalézající nebo) zástup tvořící mohou jeho závadný výrok slyšeti.

Skutková zjištění napadeného rozsudku po stránce subjektivní neodpovídají oněm náležitostem. Po subjektivní stránce zjišťuje nalézací soud jednak, obíraje se otázkou, zda obžalovaný byl v době činu úplně opilým, či přes svou napilost ještě příčetným -, že si byl obžalovaný vědom, co mluví, jednak, že obžalovaný chtěl dáti na jevo, že Češi mají býti z míst Němci na území Československé republiky obývaných vypuzeni. Tato zjištění neobsahují veškerých znaků subjektivní skutkové podstaty přečinů obžalovanému za vinu daných. Že obžalovaný při hlavním přelíčení připustil, že jeho závadný projev jest způsobilým, u jiných osob vyvolati rozhodnutí proti příslušníkům československého národa, podniknouti násilné nebo nepřátelské jednání, a je proto trestným, pokud se týče, že je štvavým a že může ohroziti obecný mír v republice, pokud se týče na místě činu, - jest bezvýznamným.

Subjektivní skutkovou podstatou v celém jejím rozsahu bylo nalézacímu soudu tím spíše pečlivě se obírati, když zjistil, že obžalovaný byl v době činu napilým.