Rt 2775/1927
I. Předmětem obžaloby není právní kvalifikace činu obsažená v obžalobě, nýbrž skutek sám, jejž jest soudu právně posouditi neodvisle od oné kvalifikace.

II. Trestného činu nemůže se dopustiti sdružení (korporace), nýbrž jen fyzické osoby.

( Rozhodnutí Zm I 629/26, 12.05.1927 )
Z odůvodnění:
Pokud jde o důvod zmatečnosti sdílí po stránce formální zrušovací soud úplně poukazy obhájců obžalovaných, že již obžalovací spis je velmi kusý a vadný, zejména že se neobírá individuelním zaviněním členů dozorčího výboru "Volné sdružení velkoobchodníků cukrem rayon U.- T.-CH",ježto byli přece žalováni členové dozorčího výboru tohoto sdružení, jež stanovilo jistá pravidla ve svých stanovách a neuvažuje, zda při uvedení v život tohoto sdružení ten který člen byl účasten na tvrzených pletichách s cukrem a v jakém směru. Než nelze proto ještě stížnost zavrhnouti.

Přes to, že obžalovací spis kladl za vinu obžalovaným jako členům dozorčího výboru onoho sdružení pletichy, ovšem nesprávně proto, že byli členy této korporace, kdežto se přece trestného skutku nemohlo dopustiti sdružení, nýbrž jen fyzické osoby, bylo povinností nalézacího soudu, by sám zkoumal zavinění jednotlivých obžalovaných a zjistil, jakého trestného činu se ten který obžalovaný dopustil, ovšem dospěl-li by k názoru, že obžalované stíhá vůbec trestné zavinění.

Neníť dle §§ 262 a 267 tr.ř. předmětem obžaloby právní kvalifikace činu obsažená v obžalobě, nýbrž skutek sám, jejž jest s právního hlediska soudu posouditi neodvisle od právní kvalifikace, jíž se mu dostalo v obžalobě. Podle § 259 čís. 3 tr. ř. má pak soud vynésti sprošťující výrok jen tehdy, když dospěje k názoru, že zažalovaný skutek neopodstatňuje vůbec žádného soudně trestného činu anebo že vina obžalovaného není prokázána.