Rt 269/1920
Padělání a použití veřejné listiny ( § 199 lit. d) tr. z. nemusí vycházeti od téže osoby. Jest však třeba shodné vůle obou osob, nesoucí se ku padělání, byť i úkon ten proveden byl manuelně pouze jednou z nich.
(Rozh. ze dne 30.9.1920, Kr. II. 260/20)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného, do rozsudku porotního soudu v Brně ze dne 7.8.1920, pokud jím byl uznán vinným zločinem podvodu dle §§ 197 a 199 d) tr. z.
Z o d ů v o d n ě n í :
Obojí činnost, padělání a použití padělané veřejné listiny nemusí vycházeti od osoby téže. Může proto rozloženo býti, což prakticky často ani jinak není možno, spáchání podvodu použitím padělané veřejné listiny mezi činnost osoby listinu padělající a osoby používající padělku za účelem podvodným. V takovém případě vyžadovati jest ovšem shodnou vůli obou stran, nesoucí se ku padělání, byť i úkon ten manuelně proveden byl pak jen jednou z nich. Tato shodná vůle zjištěna jest však ve výroku porotců zcela zřejmě slovy: "předloživ maršrutu Čeňkem V-em za souhlasu obžalovaného H-a padělanou," neboť souhlas při padělání nemůže znamenati nic jiného než onu intelektuelní účast při padělatelské činnosti, která právě obě súčastněné osoby činí spolupachateli.