Rt 2660/1927
Vojenská stráž požívá ochrany §u 68 tr. zák., zakročujíc proti pachateli, který ji insultoval.

( Rozhodnutí Zm I 492/26, 15.02.1927 )
Z odůvodnění:
Zmateční stížnost vytýká, že zjištěný v rozsudku děj odporuje spisům a postrádá náležitého odůvodnění. Tento zmatek provádí pochybeně, stavíc proti skutkovým předpokladům rozsudku, že obžalovaný (odstrčením a kopnutím) násilím se zprotivil vojínovi R-ovi, konajícímu službu, v úmyslu, by zmařil své předvedení. a že jiného vojína G-a, rovněž ve službě, slovy urazil, - své vlastní libovolné závěry, opřené o udánlivé seznání svědka št. kapitána V-y, že ani G. ani R. nebyli ve službě, poněvadž prý vrátný není stráží a nemá dozoru na silnici před kasárnami a R. v době činu vůbec nekonal službu - a dovozujíc na tomto vratkém podkladě, že rozsudek odporuje "skutkovému stavu věci", čímž ovšem neprovádí uplatňovaného zmatku po zákonu.

Budiž podotknuto, že svědek štábní kapitán V., na jehož seznání založil nalézací soud své zjištění o tom, že oba vojínové konali službu v době kdy se obžalovaný jednomu z nich násilím vzepřel, druhého slovy urazil, - udal, že u divisního skladiště, kde se čin stal, jest kromě vlastní stráže, která má za účel hlídati a obcházeti budovy, ještě druhá část stráže, která obstarává různé úkony na př. službu u telefonu, službu vrátného atd. První část stráže dodává děl. pluk č. 104, druhou divisní zbrojní sklad, obě části podléhají rozkazům velitele stráže, poddůstojníka komandovaného od děl. pluku č. 104. Všichni vojíni nacházející se ve službě se střídají ve 3 skupinách, třetina jich koná službu, třetina je pohotově na strážnici, třetina se volně pohybuje na dvoře a u brány do dvora zbrojnice vedoucí, může se i volně baviti, vždy ale i tato třetina patří ke stráži, která toho dne koná službu a nesmí se dávati do rozhovoru s mimojdoucími; kdyby někdo stráž insultoval, má právo ho zatknouti a použíti i zbraně. Vrátný má povinnost nikoho nepovolaného nepouštěti dovnitř a dbáti toho, by civilní osoby před branou se nezastavovaly a se nepouštěly se strážními vojíny do hovoru. Má právo vyzvati každého, kdo se u brány závadně chová, by šel dále a, neuposlechne-li, povolati na pomoc stráž. V tomto případě byl jak vrátný tak i vojíny, kteří se za obžalovaným pustili, ve službě a jednali v mezích svého oprávnění a podle své povinnosti.