Rt 2642/1927
Předpokladem dokonané krádeže je, by věc z moci majitele přešla v moc zlodějovu.

( Rozhodnutí Zm I 571/26, 4.02.1927 )
Z odůvodnění:
Zmateční stížnost uplatňuje, že nalézací soud posuzoval jednání obžalovaného neprávem jako krádež nedokonanou místo dokonané.

Stížnost je bezdůvodna. Nalézací soud zjišťuje po skutkové stránce, že obžalovaný byl v noci dne 7. června 1926 Antonínem P-ou a jeho manželkou přistižen v jejich krámě, že zásuvka kupeckého stolu byla povytažena a že obžalovaný při svém přistižení odcizené jím drobné peníze, jichž mohlo býti nejméně za 100 Kč, opět hrnul do zásuvky. Právem shledal nalézací soud v tomto jednání obžalovaného krádež nedokonanou.

Neboť k dokonání krádeže vyžaduje zákon v §u 171 tr. zák. odejmutí věci z cizí držby, pod níž se v trestně právním smyslu vyrozumívá skutečný poměr, záležející v tom, že někdo má věc ve své moci, takže s ní může podle libosti nakládati a osoby třetí z toho vyloučiti. Předpokladem dokonané krádež je proto, by věc z moci nynějšího majitele přešla v moc zlodějovu. V souzeném případě nepodařilo se však obžalovanému podle oněch zjištění dosíci moci nad penězi, jež sice již měl zastrčeny v kapse, poněvadž uskutečnění tohoto jeho úmyslu postavila se úspěšně v cestu vůle dosavadního majitele peněz, jenž nadále chtěl je podržeti ve své moci; viděl se proto obžalovaný nucena od dokonání krádeže upustiti a ponechati peníze v držbě dosavadního majitele. Zjištěným zásahem obžalovaného nezanikla ještě dosavadní držba majitele e nebyla jeho disposiční moc nad penězi zcela přerušena. Nalézací soud posoudil tudíž případ způsobem odpovídajícím zákonu, dospěv k závěru, že peníze nepřešly z držby jich dosavadního vlastníka v moc obžalovaného, nýbrž že tomu bylo zabráněno překážkou odjinud v to přišlou, totiž přistižením se strany majitele peněz a že proto skutek, obžalovanému za vinu kladený, zakládá skutkovou podstatu krádeže nedokonané.