Rt 232/1920
Pachatel, jenž připojil se k neznámým zlodějům po vyhození balíku ze železničního vozu, nedopustil se krádeže, nýbrž podílnictví na krádeži.
(Rozh. ze dne 12.7.1920, Kr II 156/20)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného Antonína M. do rozsudku zemského trestního soudu v Brně ze dne 10.4.1920, jímž byl uznán vinným zločinem krádeže dle §§ 171, 173, 174 II. a), 179 tr. z., rozsudek v odpor vzatý zrušil a uznal obžalovaného vinným toliko zločinem podílnictví na krádeži dle §§ 185, 186 lit. a), b) tr. z.
Z o d ů v o d n ě n í :
Rozsudek v odpor vzatý zjišťuje ohledně skutkových okolností pouze, že se obžalovaný ihned po vyhození balíku ze železničního vozu ještě na místě činu, na nádraží v P. (za stanicí sice, ale ještě v jejím obvodu) k neznámým zlodějům připojil a s nimi se o obsah balíku rozdělil. Další, v důvodech obsažené větě, že má soud za prokázáno i to, "že se obžalovaný k neznámým zlodějům připojil, než krádež byla úplně dokonána," nutno přikládati jen významu právního úsudku, nikoliv zjištění skutkové okolnosti, neboť v tomto bodu jde o řešení právní otázky. V této příčině však má právem stěžovatel za to, že krádež balíku byla již dokonána, když on ku zlodějům zboží z vagonu vyhodivším a o ně se dělícím se připojil, neboť balík byl z držení dráhy odňat již vyhozením z vagonu a obžalovaný nemohl tedy spolupůsobiti při krádeži, nýbrž jen bráti na ní podíl vedle § 185 tr. z.