Rt 225/1920
Promlčení trestného činu přerušuje se dle § 531 tr. z. též tím, že příslušný soud dožádal jiný soud za výslech obviněného.
(Rozh. ze dne 3.7.1920, Kr I 260/20)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost soukromé žalobkyně Anny M-ové do rozsudku krajského soudu v Plzni ze dne 24.11.1919, pokud jím byla obžalovaná Kateřina K. sproštěna obžaloby pro přestupek proti bezpečnosti cti dle § 488 tr. z.
Z o d ů v o d n ě n í :
Zmateční stížnost jest pouze potud odůvodněna, pokud dovolávajíc se zmatku § 281 čís. 9 tr. ř., brojí proti předpokladu prvého soudu, že nastalo promlčení trestného činu, obžalované za vinu kladeného. Na přestupek § 488 tr. z. stanoven jest v § 493 tr. z. trest vězení od jednoho do šesti měsíců, lhůta promlčecí činí dle § 532 tr. z. tři měsíce. Tato lhůta promlčecí, běžící ode dne spáchání činu, t. j. 16.5.1919, byla podle § 531 tr. z. přerušena tím, že příslušný okresní soud v Horšově Týně dne 3.6.1919 dožádal krajský soud v Plzni za výslech obviněné Kateřiny K. o soukromé žalobě. Dožádání to rovná se co do své povahy a co do svých účinků vydání obsílky na obviněnou, které v § 531 tr. z. uvedeno jest jakožto okolnost přerušující promlčení. Mohlť trestní soudce okresního soudu v Horšově Týně právě tak předvolati si obviněnou k osobnímu výslechu, jako zařídil její výslech dožádaným krajským soudem v Plzni. Stejně jako vydání obsílky k osobnímu výslechu jest tedy také dožádání za výslech způsobilé přerušiti promlčení, kdyžtě obě opatření jsou rovnocennými úkony vyšetřovacími ve smyslu § 531 tr. z.