Rt 106/1919
Soudu není dovoleno, by při pachateli, jenž 14. rok svého věku již překročil, vyloučil pouze pro mladistvou neznalost pachatelovu příčetnost.
( Rozhodnutí Kr I 415/19, 20.12.1919 )

Z odůvodnění:

Soud nalézací sprostil Marii F. z obžaloby pro zločin podílnictví na krádeži, jakkoli zjistil, že věci ukradené v táboru jindřichovickém měla prý ve svém baťochu, poněvadž obžalovaná, jež právě teprve 14. rok byla překročila, nebyla ještě úplně duševně zralá, takže jí trestnost jejího jednání nepřišla na vědomí, ona spíše jednala pod vlivem zlého příkladu osob, jež pokládala za autoritu, a nebyla tudíž s to, by význam a následky trestního činu postřehla.

Tím, že trestní zákon sám přesně dle věku určuje hranici příčetnosti osob fysicky nevyspělých, odpírá soudci právo, by vliv mladistvého věku na příčetnost individuelně zkoumal. Duševní nezralost spojenou nezbytně s mladistvým věkem možno proto soudci jen v těchto zákonem přesně vytknutých mezích uplatňovati jako důvod příčetnost vylučující.

Při pachatelích, kteří 14. rok překročili, uznává duševní nevyspělost jen za polehčující okolnost, vedle § 46 a) tr. z.