Rc 998/1921
Nejen jednotliví společníci, nýbrž i komanditní společnost jako taková má právo navrhnouti prozatimní opatření na ochranu majetku společnosti proti disposicím bývalého společníka, jenž není více oprávněn, by s jměním tím nakládal.

(Rozhodnutí ze dne 5.04.1921, R I 366/21)
Z odůvodnění.
Komanditní společnost jako taková i její jednotliví společníci domáhali se prozatimního opatření, by k zajištění nároku na vyloučení Josefa S-a ze společnosti bylo tomuto zakázáno s jměním společnosti jakkoliv nakládati.

Soud prvé stolice prozatimní opatření povolil, rekursní soud zamítl návrh, pokud byl podán komanditní společností jako takovou.

Důvody:

Odpůrce navrhovatelů uplatňuje jednak, že se nedostává navrhující komanditní společnosti legitimace k podání návrhu, poněvadž nárok na vyloučení společníka mohou uplatňovati pouze společníci, nikoliv však společnost sama, jednak, že navrhující společnost, činíc návrh na povolení prozatimního opatření, nebyla při tom řádně zastoupena, poněvadž osoby, návrh učinivší, jsou sice do rejstříku obchodního zapsány, zápis ten však že vzhledem k tomu, že je brán stížností v odpor, není dosud právoplatným. Pokud se týče prvého důvodu rekursního, dlužno souhlasiti s náhledem stěžovatelovým, že komanditní společnost k podání návrhu oprávněna není. Ve směru tomto dlužno předeslati, že základem prozatimního opatření je nárok na vyloučení stěžovatele ze společnosti. Nárok takový, jak jasně vidno z ustanovení čl. 170 čís. 2 a čl. 128 obch. zák. mohou uplatňovati jedině společníci, nikoliv však společnost a v důsledku toho jsou také jedině společníci po zákonu oprávněni, žádati za povolení prozatímního opatření, jež se opírá v podstatě o nárok na vyloučení stěžovatele ze společnosti, není k tomu však oprávněna společnost sama. Skutečnost, že komanditní společnost, jak právě zmíněno, není k zakročení o povolení prozatimního opatření vůbec oprávněna, stačí však již sama o sobě, aby návrh její byl zamítnut a bylo by proto zbytečno, zabývati se dalším důvodem rekursním, jenž vrcholí v tom, že navrhující komanditní společnost není řádně zastoupena.

Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.

Důvody:

Podnětem prozatimního opatření bylo ovšem vyloučení Josefa S-a z komanditní společnosti. Než chráněným předmětem prozatimních opatření, o něž se jedná, jest i majetek komanditní společnosti. Jako pak ostatní nevyloučení společníci má i komanditní společnost právo na ochranu svého majetku proti disposicím osoby, jež není více oprávněna, by s jměním tím nakládala. Neprávem proto odepřel rekursní soud komanditní společnosti jako takové legitimaci k návrhu na prozatimní opatření. Ježto pak ti, kdož za komanditní společnost návrh podali, dosud v obchodním rejstříku jsou zapsáni a tudíž oprávněni, za společnost jednati, slušelo se dovolacímu rekursu vyhověti.