Rc 773/1920
Jest přípustnou knihovní poznámka žaloby o rozdělení společného vlastnictví k nemovitostem.
(Rozhodnutí ze dne 23.11.1920, R I 968/20)

Z odůvodnění.
Knihovní soud povolil poznámku žaloby, domáhající se toho, by zrušeno bylo spoluvlastnictví veřejnou dražbou společného majetku.

Rekursní soud zamítl žádost o povolení poznámky.
Důvody:
Stížnosti nelze upříti oprávněnosti. Dle § 20 lit. b) knih. zák. lze povoliti knihovní poznámku k založení určitých právních účinků spojených s ní podle předpisů civilního řádu soudního nebo knihovního zákona. Výpočet jednotlivých případů knihovních poznámek v tomto zákonném ustanovení jest sice demonstrativní, avšak citovaný předpis má na mysli, jak vychází z jeho doslovu, jen takové knihovní poznámky, které zavádějí výslovně knihovní zákon aneb civilní řád soudní pokud se týče zvláštní zákony upravující obor sporného řízení ve věcech civilních. V žádném z uvedených zákonů není zmínky o přípustnosti poznámky žaloby spoluvlastníka na zrušení spoluvlastnictví na nemovitosti a o strpění prodeje soudní dražbou. Ustanovení § 61 knih. zák. tu použíti nelze, neboť spoluvlastnictví není sporno a nejde o neplatnost vkladu práva vlastnického.

Nejvyšší soud obnovil usnesení soudu prvé stolice.
Důvody:
V § 20 b) knih. zák. jest zcela všeobecně přípustnou prohlášená knihovní poznámka k založení určitých, podle předpisů civ. řádu soudního nebo knihovního zákona s ní spojených právních účinků. Dle § 59 knih. zák. lze povoliti poznámku hypotekární žaloby s účinkem, uvedeným v § 60 knih. zák. Vzhledem na ustanovení § 7 obč. zák. dlužno tedy rovněž přípustnou uznati poznámku žaloby o rozdělení společného vlastnictví k nemovitostem, kterážto žaloba zakládá se na zákonném právu každého ze spoluvlastníkův, obsaženém v §§ 830 a 843 obč. zák., neboť právní zásada, vyslovená v oněch §§ 59 a 60 knih. zák. o ochraně hypotekárního věřitele vůči osobě třetí, která by před ukončením sporu nabyla knihovního vlastnictví nemovitostí, platí rovněž pro spoluvlastníka nemovitosti, který žalobou domáhá se rozdělení společeného vlastnictví k nim. Účinek poznámky, žalobkyní navržené, má záležeti právě v tom, že kdyby ve sporu zvítězila, ale žalovaný by před právoplatným skončením sporu převedl své knihovní spoluvlastnictví nemovitostí na osobu třetí, nemohlo by to zabrániti vedení exekuce na základě vydaného právoplatného rozsudku. Kdyby věc byla posuzována opačně, bylo by právo žalobní, v §§ 830 a 843 obč. zák. spoluvlastníku nemovitosti vyhrazené ilusorním, poněvadž odpůrce jeho mohl by zcizením své ideální části nemovitosti zmařiti vedení exekuce na základě rozsudku příznivého, žalobcem ve sporu dobytého.