Rc 7661/1927
Rozpočtem jest zevrubný výpočet nákladů, jichž asi bude vyžadovati zhotovení díla. Je-li při uzavření smlouvy pouze ujednána celková suma rozpočetní, má to pouze význam, že nelze použíti ustanovení § 1170 a) obč. zák.

(Rozhodnutí ze dne 27.12.1927, Rv I 775/27)
Z odůvodnění.
Žalobě, jíž se domáhal stavitel na objednateli úplaty za vícepráce, bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto

důvodů:

Prováděje dále dovolací důvod podle čís. 4 § 503 c. ř. s., vytýká dovolatel odvolacímu soudu, že ve příčině uskutečnění stavební smlouvy nahražuje nedostatek srovnalé vůle stran, bránící tomuto uskutečnění, znaleckým posudkem, že, neučiniv sám právní závěr, osvojuje si předpoklady znalců, že se ve stavebním rozpočtu uvedené ceny shodují se skutečně vykonanými pracemi, a pak beze všeho přiznává žalobkyni takto vyšetřené rozdíly v cenách, nezkoumá však, zdali takto vyšetřený způsob provedení stavby nebyl už předmětem ujednání ve stavební smlouvě, tedy zdali odměna zaň není už obsažena ve smluvené odměně jednotné, předpokládaje na základě znaleckého posudku, že smluvená cena na stavbu podle velikosti zastavené plochy i při nejjednodušším provedení stavby je nápadně nízká. Uplatněným důvodům nelze přiznati opodstatněnost. Nelze odvoditi ze zákona, že rozpočet jest podstatnou částí stavební smlouvy v tom smyslu, že by se bez něho smlouva ta vůbec nemohla uskutečniti. Podle důvodové zprávy k § 1170 a) obč. zák. vysvětluje se pojem rozpočtu slovy "jednotné sazby jako podklad vypočtení úhrnku", sluší tedy "rozpočtem" rozuměti zevrubné vypočtení nákladů, jichž asi bude vyžadovati zhotovení díla, není-li však při uzavření smlouvy podán takový zevrubný výpočet, nýbrž je pouze ujednána celková suma rozpočetní, má to pouze význam, že v tomto případě nelze použíti ustanovení § 1170 a) obč. zák. Jinak dlužno dbáti v souzeném případě toho, že stavební smlouva obsahuje popis budovy a jejích jednotlivých dílů, jakož i, že naznačuje způsob provedení, z čehož odvolací soud usuzuje, že znalci, měvše tento základ, mohli posouditi podle svých zkušeností, jak dalece se uchyluje provedená stavba od všeobecně ustáleného způsobu, když poznali předem, že celková cena smluvená podle velikosti zastavené plochy i při nejjednodušším provedení, jest nápadně nízká, že tedy nebylo zapotřebí, by u všech prací uvedeno bylo podrobně, jak mají býti provedeny, což se u některých prací nestalo. Musí si tedy objednatel díla i přes ustanovení § 1170 a) prvý odstavec obč. zák. dáti líbiti povinnost platiti více a mimo rámec pevně ujednané odměny za takové vícepráce a změny, které si sám objednal, neboť hlavní zásadou smlouvy služební a smlouvy o dílo jest podle § 1152 obč. zák. její úplatnost, ježto podle citovaného ustanovení, není-li ve smlouvě stanoven plat, ani umluvena bezplatnost, platí přiměřený plat za vymíněný. Bylo tedy na dovolateli, by nejen tvrdil, nýbrž i dokázal, že ve příčině některých víceprací a změn, nezapadajících do rámce celkově ujednané odměny stavební, tedy v jejím rámci neodměňovaných, umluvena byla bezplatnost, což však dovolatel neučinil.