Rc 7516/1927
Nedostavil-li se žalovaný k prvému roku, nýbrž pouze jeho právní zástupce, jenž nemohl prokázati zmocnění, a byl-li právní zástupce připuštěn s tím, že mu byla udělena lhůta ku předložení plné moci, žalovaný pak předložil plnou moc sice po této lhůtě, ale před příštím ústním jednáním, předložil žalovaný plnou moc včas, třebas že žalobce dříve, než byla plná moc předložena soudu, učinil písemný návrh na vydání rozsudku pro zmeškání, a nemohl nastati klid řízení podle § 170 c.ř.s., třebas že žalobce při prvém kroku neučinil návrh na vydání rozsudku pro zmeškání.

(Rozhodnutí ze dne 17.11.1927, R I 973/27)
Z odůvodnění.
V řízení o žalobě proti obci D. v Čechách dostavil se k prvému roku Dr. W. jako zástupce žalované obce, nevykázav se plnou mocí. Soud prvé stolice připustil ho prozatím k řízení za žalovanou obec a udělil mu čtrnáctidenní lhůtu k předložení plné moci do 13. září 1927. Dr. W. předložil plnou moc žalované obce teprve dne 17. září 1927, načež soud prvé stolice usnesením ze dne 21. září 1927 zamítl návrh na vydání rozsudku pro zmeškání.

Rekursní soud napadené usnesení potvrdil a doplnil je tím, že počínajíc dnem 14. září 1927 nastal klid řízení.

Důvody:

Ježto žalovaná nepředložila ve lhůtě plnou moc, dlužno míti za to, že se nedostavila k prvému roku. Žalobce nenavrhl, by pro tento případ byl vynesen rozsudek pro zmeškání. Okolnost, že žalobce tohoto návrhu nepodal a žalovaný se k roku nedostavil, má v zápětí klid řízení, jenž ovšem nastal teprve uplynutím lhůty.

Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs žalobcův, pokud směřoval proti potvrzující části napadeného usnesení; jinak mu vyhověl a zrušil výrok v usnesení rekursního soudu, že dne 14. září 1927 nastal klid řízení.

Důvody:

Usnesením prvého soudu ze dne 21. září 1927 byl zamítnut návrh žalující strany na vydání rozsudku pro zmeškání. Rekursní soud toto usnesení prvého soudu potvrdil, dodav, že dnem 14. září 1927 nastal klid řízení. Rekurs do prvé části tohoto rozhodnutí není podle § 528 c.ř.s. přípustným a byl proto odmítnut. Přípustným jest však rekurs ohledně druhé části napadeného usnesení ohledně dodatku, že dnem 14. září 1927 nastal klid řízení, neboť prvý soud o tom, zda nastal klid řízení, vůbec nerozhodl. Ale dovolací rekurs, ve směru tom správně rekurs, jest odůvodněn. Jest pravda, že se žalovaná strana k prvému roku nedostavila, ale dostavil se za ni její právní zástupce, jenž toliko nemohl prokázati své zmocnění. Tento právní zástupce byl podle § 38 c.ř.s. zatím jako zmocněnec žalované soudem připuštěn a byla mu podle § 38 druhý odstavec c.ř.s. k předložení plné moci udělena lhůta 14 dní. Žalovaná tuto plnou moc soudu také předložila. Ovšem po lhůtě udělené jejímu právnímu zástupci, ale před příštím ústním jednáním. Jelikož žalobce při prvém roku neučinil návrh na vydání rozsudku pro zmeškání, vyvarovala se tím žalovaná následků nedostavení se k soudu (srovnej rozh. nejv. s. sb. n. s. čís. 3709). Že žalobce dříve, než plná moc soudu byla předložena, učinil písemný návrh na vydání rozsudku pro zmeškání, nepadá na váhu, jelikož strany podle § 176 c.ř.s. před rozhodujícím soudem jednají ústně a výjimka § 398 prvý odstavec c.ř.s. ve znění článku VI. čís. 17 nov. o úl. s. na tento případ se nehodí. Žalovaná předložila tudíž plnou moc včas (§ 145 druhý odstavec c.ř.s.), z čehož plyne, že se k prvému roku dostavila a při něm jednala, ovšem ne osobně, nýbrž svým plnou mocí vykázaným advokátem, pročež klid řízení podle § 170 c.ř.s. nastati nemohl a nenastal, třebaže žalobce při tomto roku neučinil návrh na vydání rozsudku pro zmeškání. Bylo proto v tomto směru rekursu vyhověno a výrok v usnesení rekursního soudu, že dnem 14. září 1927 nastal klid řízení, jako protizákonný zrušen.