Rc 7372/1927
K osvědčení lze použíti i listinného důkazu rozsudkem nenabyvším dosud právní moci.

(Rozhodnutí ze dne 01.10.1927, R I 799/27)
Z odůvodnění.
K návrhu Jana I-a povolil soud prvé stolice proti Marii I-ové prozatímní opatření ku zajištění peněžité pohledávky. Rekursní soud vyhověl rekursu odpůrkyně potud, že učinil povolení prozatímního opatření závislým na složení jistoty navrhovatelem.

Nejvyšší soud k dovolacímu rekursu navrhovatele obnovil usnesení prvého soudu.

Důvody:

Podle § 274 c.ř.s. (§§ 78, 402 ex. ř.) lze použíti k osvědčení, vyjmouc přísežný výslech stran, všech průvodních prostředků, tudíž i listinného důkazu rozsudkem nenabyvším ještě právní moci. I když rozsudek ještě nenabyl právní moci, může okolnost, že soud na základě sporného jednání a provedených důkazů nabyl o jsoucnosti jisté skutečnosti takové přesvědčení, že o ně opřel svůj rozsudek, postačovati, by skutečnost ta mohla býti i mimo oblast sporu pokládána alespoň za pravděpodobnou. Nesejde na tom, zda se spor, v němž soud nabyl přesvědčení, týkal týchž stran, z nichž se jedna dovolává rozsudku jako osvědčovacího prostředku, či zda se týkal jiných stran, neboť jde jen o to, zda soud onu nyní osvědčovanou skutečnost vůbec měl za osvědčenou či nikoli. V projednávaném případě zjistil krajský soud v rozsudku ze dne 4. února 1926 po provedení důkazů listinami, svědky a výslechem stran, že Marie I-ová ve své žalobě tvrdila neprávem, že jisté pohledávky, které dlužila společně s Janem I-em, zaplatila sama i z části připadající na něho, že je v pravdě vůbec nezaplatila, nýbrž že on sám je zaplatil celé, tudíž i z části připadající na ni. Zjištění to je v souvislosti se skutkovými vývody prvého soudu, o něž se opírá, dostatečným základem, aby podle něho mohlo býti pokládáno za pravděpodobné, že stěžovateli tímto způsobem vznikla nyní již zažalovaná a prý ohrožená pohledávka na vrácení jím za ni zaplacené částky. Měl ji rekursní soud proto neprávem za nedostatečně osvědčenou.