Rc 7337/1927
Odvolací soud jest oprávněn hodnotiti odchylně výpovědi svědků, slyšených přímo prvou stolicí, jen na základě přímého jich výslechu.

(Rozhodnutí ze dne 20.09.1927, Rv II 841/26)
Z odůvodnění.
Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl. Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc odvolacímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.

Důvody:

Dovolání jest oprávněno s hlediska § 503 čís. 2 c.ř.s. Soud prvé stolice založil své přesvědčení o skutkovém stavu věci na výpovědi svědků Waltera Sch-a a Maxe B-a z důvodů v rozsudku uvedených za věrohodné. Odvolací soud opakoval podle obsahu protokolu o veřejném ústním jednání odvolacím toliko důkaz svědkem Rudolfem S-em, neopakoval však důkazu svědky Walterem Sch-em a Maxem B-em, kteří byli slyšeni bezprostředně před procesním soudem; přes to dospěl na základě odchylného zhodnocení těchto svědeckých výpovědí k jinému skutkovému přesvědčení, než procesní soud, a tím i k jinému rozhodnutí sporu. Nezávisí ovšem možnost samostatných zjištění soudem odvolacím na tom, že by musil opakovati veškeré důkazy v prvé stolici provedené, avšak zhodnotiti odchylně výpovědi svědků, kteří byli prvou stolicí přímo vyslechnuti, je oprávněn odvolací soud jen na základě vlastního přímého jich výslechu. Klade-li soudní řád hodnocení důkazů do volné úvahy soudů a to s konečnou platností do volné úvahy soudu odvolacího, činí tak za předpokladu, že budou pečlivě uváženy a zhodnoceny výsledky veškerého jednání a dokazování, a čelí případné libovůli tím, že zjištění ta musí býti náležitě odůvodněna vytčením okolností a úvah pro získané přesvědčení směrodatných (§ 272 c.ř.s.). Z tohoto důvodu jest nutným příkazem náležitého řízení, ostatně i samozřejmým důsledkem zásady bezprostřednosti, v níž volná úvaha kotví, by odvolací soud, shledá-li pochybnosti o správnosti zjištění prvého soudu, přezkoumání tohoto zjištění provedl z pravidla na rovnocenném podkladě, totiž v podstatě na základě týchž důkazů anebo důkazů stejné jakosti a váhy, jak usuzoval soud prvé stolice. Zásada bezprostřednosti má pro odvolací řízení týž význam a tytéž následky, jako ve stolici první. Jen že v odvolacím řízení ještě jiná stránka bezprostřednosti je závažna: zásada tato jest totiž důležitou nejen pro zjišťování skutkového základu rozsudku, nýbrž i pro odchýlení se od skutkového zjištění prvého soudu (viz Klein Vorlesungen str. 45). Tomuto hledisku nebylo v tomto případě soudem odvolacím vyhověno. Dovolacímu soudu nelze přezkoumati bez řádného zjištění skutkového základu správnost právního posouzení věci. Jde tu proto o vadu vytčenou v § 503 čís. c.ř.s., jež postačila k zrušení rozsudku a nebylo třeba uvažovati o dalších dovolacích důvodech.