Rc 7283/1927
Pokud okolnost, že osoba povinného není z exekučního titulu jasně poznatelna, může býti na závadu vykonatelnosti a povolení exekuce.

Pouhé popření totožnosti osoby povinného s odsouzeným nelze pokládati za novotu.

(Rozhodnutí ze dne 31.08.1927, R II 246/27)
Z odůvodnění.
Ve sporu u okresn ího soudu vzešel exekuční titul proti Ladislavu K-ovi, mlynáři v L. Byl to rozsudek pro zmeškání ze dne 6. září 1923. Ladislav K., mlynář v L., byl tehdy K-em starším. Na základě tohoto exekučního titulu soud prvé stolice exekuci povolil,

rekursní soud exekuční návrh zamítl.

Důvody:

V čase podání exekučního návrhu nebyl již Ladislav K. starší majitelem mlýna v L, nýbrž jeho syn, stěžovatel, proti němuž exekuce byla povolena a vykonána dne 23. května 1927. Nejde tu ani o námitky proti nároku dle § 35 ex. ř. , ani proti povolení exekuce podle § 26 prvý odstavec ex. ř., protože k těm oprávnění jsou jen dlužníci, jimž však stěžovatel nikdy nebyl.

Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.

Důvody:

Vymáhající věřitel vymohl si rozsudek pro zmeškání ze dne 6. září 1923 proti Ladislavu K-ovi "staršímu", mlynáři v L. Podal pak exekuční návrh na základě tohoto rozsudku proti Ladislavu K-ovi, mlynáři v L. bez dodatku "starší". Prvý soud tuto exekuci povolil; rekursní soud však zamítl exekuční návrh, ježto v čase podání exekučního návrhu majitelem mlýna nebyl Ladislav K. "starší", nýbrž jeho syn, stěžovatel. § 54 ex. ř. pod čís. 1 předpisuje, by osoba dlužníkova byla přesně označena. Podobně i § 417 čís. 2 c. ř. s. stanoví, že strany nutno ve sporu označiti jménem, příjmením a bydlištěm. Tyto předpisy mají za účel, by nevznikla pochybnost o totožnosti stran. Proto jsou ona označení významná i pro vykonatelnost rozsudku, ježto podle zásady v § 7 ex. ř. lze povoliti exekuci pouze proti osobě, která je zřejmá z exekučního titulu. Když tedy osoba povinného z exekučního titulu jasně není seznatelna, může to býti závadou vykonatelnosti a povolení exekuce. Ve sporu a též v rozsudku, který jest základem exekuce, označen jest žalovaný jako Ladislav K. starší, mlynář v L. Tímto označením "starší" a "mlynář" individualisoval žalobce osobu žalovaného stejně jako uvedením jeho křestního jména a jeho příjmení. Navrhuje však exekuci proti Ladislavu K-ovi, mlynáři v L. bez označení "starší" a povinný brání se exekuci tvrzením, že původní spor proti němu veden nebyl, ježto on jest K-em mladším, synem K-a staršího. Ladislav K. starší že nebyl mlynářem, nýbrž Josef K. Když tedy žaloba čelila a rozsudek byl vynesen proti Ladislavu K-ovi staršímu, mlynáři v L., není již ze samého exekučního titulu nepochybně zřejmo, že je osoba žalovaného totožná s osobou povinného Ladislava K-a, mlynáře v L. a rekursní soud tudíž proti němu právem nepovolil exekuci na základě rozsudku, vyneseného ve sporu s Ladislavem K-em starším, tehdejším mlynářem v L ., zjistiv onu neshodu. Pouhé popření totožnosti osoby povinného s odsouzeným nelze považovati za novotu. Netřeba se obírati tím, jak by se povinný mohl brániti, kdyby nebyl osobou, která podepsala doručené lístky ve sporu, a zda nelze rekursem vytýkati, že nepodepsal doručných lístků o přijetí rozsudku a žaloby, ježto to nebylo ani zjištěno, aniž jest to podkladem nynějšího rozhodnutí.