Rc 7169/1927
Kupiteli nenáleží vedle práv poskytnutých mu čl. 355 obch. zák. také právo podržeti si závdavek.

(Rozhodnutí ze dne 21.06.1927, Rv I 1742/26)
Z odůvodnění.
Žalobce odevzdal žalované směnku na 50.000 Kč jako záruku, že řádně splní smlouvu o dodání řeziva. Žalovaná girovala směnku bance A., jež ji proti žalobci zažalovala. Žalobu dodatele proti kupiteli o zaplacení 50.000 Kč oba nižší soudy zamítly. Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a nařídil prvému soudu, by, doplně řízení, znovu rozhodl.

Důvody:

Ve sporu tomto bylo řešiti otázku, zda žalovaná byla oprávněna uplatniti směnku dovolatelem akceptovanou a znějící na 50.000 Kč. Oba soudy nižších stolic mají prokázáno, že se stalo o směnce mezi stranami ujednání obsažené v dopisu ze dne 31. ledna 1925, že tudíž byla dána dovolatelem žalované zárukou za správné splnění podmínek závěrečného listu. Směnku dlužno tedy považovati za závdavek podle § 908 obč. zák. Soudy nižších stolic mají dále prokázáno, že dovolatel nesplnil ujednaných podmínek. Tento ovšem namítal, že ku splnění dodávací smlouvy nebyl povinen, poněvadž žalovaná sama nesplnila podmínek závěrečných, nesloživší 50.000 Kč k jeho disposici a poněvadž dodávací smlouva se příčí dobrým mravům a to proto, že byly umluveny ceny asi o 20% nižší než pravidelné ceny tržní tehdy platné a že se tak stalo za tím účelem, by žalovaná mohla vyplatiti agentům, kteří obchod sjednali, provisi. Soudy nižších stolic mají však prokázáno, že uvedené ujednání, že žalovaná má složiti pro dovolatele 50.000 Kč u obč. záložny v K., bylo dodatečně změněno v ten smysl, že peníze mají býti složeny na jméno žalované, což se také stalo. Nelze tedy tvrditi, že tato nesplnila ujednanou smlouvu. Nelze také přisvědčiti dovolateli, že se smlouva příčí dobrým mravům z důvodů jím uplatňovaných. Nabízela-li žalovaná dovolateli nižší ceny se zmíněným odůvodněním, nemusil dovolatel na ceny tyto přistoupiti. Učinil-li však tak, nepříčí se smlouva nijak dobrým mravům proto, že ujednaná kupní cena jest nižší než tržní cena. Dovolatel byl tedy povinen smlouvu splniti. Neučinil-li tak, jak soudy nižších stolic mají za prokázáno, byla žalovaná oprávněna uplatniti práva poskytnutá jí čl. 355 obch. zák. aneb si podržeti závdavek (směnku) podle § 908 obč. zák. Kupiteli nenáleží vedle práv poskytnutých mu čl. 355 obch. zák. ještě také právo podržeti si závdavek (srov. Glaser-Unger 73494). Kdyby se žalovaná byla prostě rozhodla pro podržení závdavku, tu by ovšem nemusila dokázati, že jí nesplněním smlouvy nastala škoda, a bylo by přisvědčiti právnímu názoru nižších soudů, že byla oprávněna směnku uplatňovati bez dalších průkazů a bez dalších podmínek. Žalovaná se však rozhodla, jak také vyplývá z její korespondence, pro nárok na náhradu škody podle čl. 355 obch. zák. a tu ovšem jí náleželo dokazovati, že jí nesplněním smlouvy škoda nejméně ve výši 50.000 Kč také byla způsobena. Žalovaná ovšem tvrdila, že jí nesplněním smlouvy byla způsobena škoda 50.000 Kč převyšující a nabízela také o tom důkazy. Avšak nižší soudy nezjistily rozhodnou tuto okolnost.