Rc 7101/1927
Byly-li pohledávky postoupeny pouze k zajištění pohledávky postupníkovy proti postupiteli, přecházejí postoupené pohledávky z postupitele na postupníka s tím účinkem, že pouze tento jest nadále oprávněn je vybrati a vymáhati na postoupených dlužnících, jakmile byli o postupu zpraveni, kdežto postupitel pozbyl postupem práva k jich vybrání a ke každé disposici jimi. Postupník má vybrané pohledávky odepsati ze své pohledávky proti postupiteli, kdežto tento jest povinen zapraviti nedoplatek, jenž snad zbyde po inkasování těchto pohledávek z původního dluhu. Povinností postupníkovou jest, by složil o výsledku vymáhání postoupených pohledávek postupiteli účty a by mu zpět postoupil pohledávky, kterých nevymohl. Do té doby jest splatnost původní pohledávky postupníkovy proti postupiteli odložena, poshověna.

(Rozhodnutí ze dne 25.05.1927, Rv II 527/26)
Z odůvodnění.
Proti žalobě o zaplacení pohledávek namítl žalovaný, že postoupil žalobci své pohledávky ku zajištění zažalovaných pohledávek. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu pro tentokráte zamítl.

Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalobcovu.

Důvody:

Nesporno jest, že postup pohledávek se stal nikoli na úhradu, na místě zaplacení pohledávek příslušejících postupníku (žalobci) proti postupiteli (žalovanému), nýbrž pouze za účelem zajištění. Stane-li se postup pohledávek na místě placení (k úhradě), zaniká tímto postupem pohledávka postupníkova, k jejíž úhradě postup má sloužiti a ručí pak postupitel postupníku pouze podle § 1397 obč. zák. Děje-li se však postup pohledávek pouze k zajištění pohledávky postupníkovy proti postupiteli, jako v tomto případě, přecházejí postoupené pohledávky z postupitele na postupníka s tím účinkem, že pouze tento jest na dále oprávněn je vybrati a vymáhati na postoupených dlužnících, jakmile o postupu byli zpraveni, kdežto postupitel pozbyl postupem práva k jejich vybrání a ke každé jiné disposici s nimi. Právní poměr mezi postupitelem a postupníkem je ten, že postupník má vybrati postoupené pohledávky u postoupených dlužníků, přijaté takto peníze odepsati ze své pohledávky proti postupiteli, kdežto tento jest povinen zaplatiti nedoplatek, jenž snad zbyde po inkasování těchto pohledávek z původního dluhu. Povinností postupníkovou pak jest, by složil o výsledku vymáhání postoupených pohledávek postupiteli účty a aby mu zpět postoupil pohledávky, jichž nevymohl. Do té doby jest však splatnost původní pohledávky příslušející postupníku proti postupiteli odložena, poshověna, neboť by jinak neměl postup pohledávek k zajištění praktického účele ani významu, zejména kdyby směl postupník bez ohledu na postup pohledávek postupitelových svou původní pohledávku beze všeho obmezení kdykoli na postupiteli vymáhati (viz rozh. nejv. vídeň. soudu ze dne 25. ledna 1905, čís. 289, Gl. U. čís. 2935). Postoupil-li tedy žalovaný žalobci ku zajištění zažalovaných pohledávek své pohledávky proti svým dlužníkům, které, jak nesporno, převyšují pohledávku postupníkovu, a přijal-li postupník postup těchto pohledávek ke svému zajištění s tím, že jich výtěžek bude postupiteli připisovati k dobru, jakž i dosud činil, poskytl tím postupiteli poshovění, čímž byla splatnost jeho pohledávky proti postupiteli na tak dlouho odložena, dokud se s ním nesúčtoval o výsledku svých kroků proti postoupeným dlužníkům a dokud mu nevydobyté pohledávky zpět nepostoupil. Právem proto odvolací soud pokládá žalobu, dokud se toto zúčtování a zpětný postup nestaly, za předčasnou, a právem tudíž žalobu pro tentokráte zamítl. Tomu není nikterak na závadu, že žalovaný hned při postupu nesdělil přesnou výši postoupených pohledávek, jelikož, jak bylo již výše řečeno, žalobce pohledávky i s touto přibližně udanou výší ke svému zajištění přijal a je i vydobýval, oznámiv dlužníkům těm, že postup jest pravoplatným a neodvolatelným.