Rc 6484/1926
Opírá-li se žalobní nárok o § 151 nebo § 246 obč. zák., jest již v žalobě anebo za sporu (§ 235, čtvrtý odstavec, c. ř. s.) uvésti okolnosti, z nichž jet patrno, že jde o nárok odvozený z těchto zákonných ustanovení.

Procesní soud prvé stolice nemůže přihlížeti ke skutkovému přednesu, učiněnému po skončeném jednání při vyhraženém důkazu výslechem stran, aniž by byl řízení podle §u 194 c. ř. s. znovu zahájil a aniž by druhé straně, která při výslechu vůbec nebyla přítomna, dal možnost, by zaujala stanovisko k údajům nově vyšlým.

Žaloba pro zmatečnost podle §u 529 čís. 2 c. ř. s.

Nedostatek nutného zastoupení zákonným zástupcem nebojí se prostě mimosoudním uznáním nároku, nýbrž jest třeba, by vedení sporu bylo dodatečně schváleno.

Žalobě o zmatečnost není na závadu, že exekuční soud zamítl návrh na zrušení exekuce proto, že nebylo lze ze spisu zjistiti, že dlužník byl nezletilým.

V řízení o žalobě o zmatečnost jest se obmeziti na jednání o důvodu zmatečnosti a nelze po hmotněprávní stránce znovu přezkoumávati základní spor.

(Rozhodnutí ze dne 16.11.1926, R II 359/26)
Z odůvodnění.
Marie Č-ová byla rozsudkem pro zmeškání ze dne 20. listopadu 1920 uznána povinnou zaplatiti firmě S. 598 Kč. Rozsudek nabyl právní moci a firma S. vedla na jeho základě proti Marii Č-ové. exekuci. Žalobou, o niž tu jde, domáhala se Marie Č-ová, by bylo uznáno právem, že rozsudek ze dne 20. listopadu 1920 se zrušuje pro zmatečnost podle §u 529 čís. 2 c. ř. s. a že žalovaná firma S. jest povinna svoliti ke zrušení exekuce. Zmatečnost rozsudku ze dne 20. listopadu 1920 odvozovala žalobkyně z toho, že byla tehdy teprve 16 roků stará, tedy nezletilá, že žaloba nebyla obmezena na majetek, kterým žalující strana mohla vládnouti (§ 151 obč. zák.), že žaloba i rozsudek měly býti doručeny tehdejšímu zákonnému zástupci strany žalující, což se nestalo, že žalující strana v době své žaloby byla doma a ničeho nevydělávala, že koupila od strany žalované jenom zboží za 130 Kč, a že byla ve dvoře v Ú. zaměstnána pouze tři týdny, takže nevydělala ani tolik, kolik bylo na ní žalobou vymáháno, a co vydělala, to že spotřebovala.

Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl.

Důvody:

Ve sporu jde o rozřešení otázky, zda žalovaná byla oprávněna žalobkyni, jež byla v době, kdy od strany žalované zboží koupila a v době žaloby teprve 16 roků stará, žalovati, a zdali rozsudek pro zmeškání ze dne 20. listopadu 1920 jest zmatečným, protože žaloba nebyla doručena zákonnému zástupci žalobkyně, a posléze zda exekuce vedená stranou žalovanou proti žalobkyni byla nepřípustnou z toho důvodu, že nebyla omezena na věci, k nimž žalobkyni příslušelo volné právo dispoziční. Jest zjištěno, že žalobkyně byla v červnu 1920, jsouc 16 roků stará, zaměstnána jako dělnice zemědělská ve dvoře po boku asi 6 - 7 týdnů, vydělávajíc denně asi 20 Kč a dostávajíc mimo to deputát, že tehdejší obchodní příručí žalované na písemné pozvání zaměstnanců ve dvoře přijel do dvora se vzorky zboží, že přivezl potom domů písemnou objednávku znějící na jméno žalobkyně a na 598 Kč 85 h, že pro neplacení podala žalovaná u okresního soudu žalobu na žalobkyni, že tato se k roku nedostavila, že byl proto vynesen rozsudek pro zmeškání, že byla vedena v roce 1921 první exekuce, jež zůstala bezvýslednou, že v roce 1924 vedena byla exekuce druhá, rovněž bezvýsledná, a třetí v roce 1926, a že při zabavení dne 18. listopadu 1924 žalobkyně, tehdy již provdaná a tedy již patrně za zletilou prohlášená, dluh svůj uznala, a o zastavení exekuce a o povolení splátek žádala, což jí žalovaná povolila, když matka žalobkyně na dluh 300 Kč zaplatila, a za zbytek dala písemnou záruku. Z toho jest viděti, že žalobkyně byla oprávněna zboží objednati, protože tehdy vydělávala peníze, a těmito tedy volně mohla disponovati (§§ 151 a 246 obč. zák.), že však nehledíc k tomu, nemůže žalobkyně uplatňovati zmatečnost rozsudku a exekuce proto, že v roce 1924, kdy byla již za zletilou prohlášena a tedy svéprávná, dluh uznala a jenom o zastavení exekuce a udělení lhůt platebních žádala, tedy dluh schválila. Jenom mimochodem se podotýká, že žalobkyně ani při první ani při druhé exekuci neuplatňovala zmatečnosti rozsudku a exekuce, jichž se teprve exekuci neuplatňovala zmatečnosti rozsudku a exekuce, jichž se teprve nyní dovolává.

Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, ji znovu projednal a rozhodl.

Důvody:

Co se týče otázky právní, nesouhlasí odvolací soud se základním názorem rozsudku I. stolice. Podle §u 246 obč. zák. může se nezletilec samostatně smlouvou zavázati k zaplacení kupní ceny za koupené zboží, vysvítá-li ze smlouvy samé, že dle úmyslu stran má nezletilec plniti tento závazek ze svého výdělku. Není třeba, by obmezení ohledně plnění se strany nezletilce bylo výslovně projeveno smlouvou samou, stačí, když dle úmluvy závazek ohledně výše a platebních podmínek přiměřeně odpovídá tomu, čím nezletilec může volně nakládati (§ 246 obč. zák.). Má tedy v takovém případě žalobce již v žalobě tvrditi, že žalovaný v době uzavření smlouvy měl samostatný výdělek a že výše objednávek a způsob zaplacení závazku odpovídá osobním příjmům nezletilce (srovnej Glaser-Unger 12164, nová řada č. 2098, Novak: IV., 32 a Novak č. 658). Zejména musí rozsudek, jenž nezletilce odsuzuje k placení, zníti takto: "Nezletilec je povinen zaplatiti žalobní nárok žalující firmě pod exekucí na ono jmění, jímž dle §u 246 a 247 obč. zák. může volně nakládati (srovnej: G. Z. 1899, č. 28 a Ehrenzweig: Soustava II/2 str. 227 poznámka 31). Jen za těchto podmínek má nezletilec způsobilost ku sporu (§ 2 c. ř. s., § 3 zák. ze dne 23. července 1919, čís. 447 sb. z. a nař.). Procesní soud prvé stolice opomenul přezkoumávati rozsudek okresního soudu ze dne 20. prosince 1920 dle těchto právě naznačených zásad. Je tu tedy neúplnost řízení prvé stolice (uplatňovaná žalující stranou jako důvod odvolací). Neprávem má rozsudek prvé stolice za to, že důvod zastoupení zákonným zástupcem strany) hojí se mimosoudním uznáním sporného soukromoprávního nároku odpůrce. Z §u 529 čís. 2 c. ř. s. a § 477 prvý odstavec čís. 5 a § 477 druhý odstavec c. ř. s. vysvítá, že zákon tu žádá, by vedení sporu bylo dodatečně řádně schváleno. Toto schválení sporu může ovšem býti projeveno výslovně nebo mlčky; avšak vždy se schválení vztahuje jen na vedení sporu. Je tu tedy i v tomto směru neúplnost řízení prvé stolice. V řízení odvolacím poukazuje žalovaná strana na to, že exekuční soud o tomto důvodu zmatečnosti právoplatně již rozhodl. Avšak ze spisu samého vysvítá, že exekuční soud spokojil se pouze se zkoumáním této otázky na základě spisu a zamítl návrh na zrušení exekuce jedině z toho důvodu, že nelze ze spisu zjistiti, že by povinná byla nezletilou. Mimo to jest z obsahu tohoto usnesení jasno, že exekuční soudce zabýval se pouze otázkou, zda exekuce má býti zastavena nebo zrušena. Nebylo tedy tímto usnesením právoplatně rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost. I se stanoviska procesního bylo odvolání žalující strany vyhověti. Žalovaný ve svém výslechu jako strana (§ 371 c. ř. s.), a to když jednání dle §u 193 c. ř. s. již bylo skončeno, namítal proti žalobnímu nároku, že žalující strana dne 18. listopadu 1924 sporný nárok strany žalované bez námitek uznala a žádala jen o povolení splátek. Tato námitka nebyla v předešlém řízení stranou žalovanou uplatňována, rovněž nebyla pronesena před procesním soudem prvé stolice. Ani žalující strana (odpůrkyně) neměla tušení o této námitce, poněvadž nebyla při výslechu strany žalované přítomna. Je tedy zásada rovného slyšení obou stran porušena (§ 477 čís. 4 c. ř. s.), když rozsudek prvé stolice přihlíží k takové důležité námitce strany žalované, která před tím ve sporu nebyla uplatněna.

Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Přisvědčiti jest odvolacímu soudu, že, opírá-li se žalobní nárok o §§ 152 nebo 246 obč. zák., jest již v žalobě nebo za sporu (§ 235 čtvrtý odstavec c. ř. s.) uvésti okolnosti, z nichž patrno, že jde o nárok z těchto zákonných ustanovení odvozovaný. Rovněž odvolací soud správně vykládá předpis §u 529 čís. 2 c. ř. s., že nedostatek nutného zastoupení zákonným zástupcem nehojí se prostě mimosoudním uznáním nároku, nýbrž že třeba, by vedení sporu bylo dodatečně schváleno, tedy aby uznána byla ne pouze jsoucnost nároku, nýbrž i vykonatelnost jeho, existenci exekučního titulu. Souhlasiti jest s odvolacím soudem i v tom, že, jestliže návrh na zrušení exekuce dle §u 39 ex. ř. bude zamítnut, neztrácí tím ještě dlužník právo podati žalobu pro zmatečnost (§ 40 druhý odstavec ex. ř.). Rovněž odvolací soud řádně dovodil, že neměl prvý soudce přihlížeti ku skutkovému přednesu, učiněnému po skončení jednání při vyhraženém důkazu výslechem stran, aniž by byl řízení podle §u 194 c. ř. s. znova zahájil a aniž by druhé straně, která při výslechu vůbec nebyla přítomna, dal možnost, by zaujala stanovisko k nově vyšlým údajům. Za tohoto stavu věci zrušil odvolací soud právem rozsudek soudu prvé stolice. Podotýká se ještě toto: 1. Bude třeba podle §u 182 c. ř. s. objasniti, zda žalobkyně v době kupu podléhala moci otcovské, či poručenské, a zda a kdy byla prohlášena za zletilou. 2. Soud prvé stolice spokojil se ohledně hlavního sporu předložením rubriky. Budiž nahlédnuto v obsah celých spisů, a to zejména, ježto jde o rozsudek pro zmeškání, ve skutkový děj žalobní, by mohlo býti zjištěno, o který právní důvod byl hlavní spor opřen. Žaloba pro zmatečnost nemá totiž přímo za úkol, aby hlavní spor byl po hmotněprávní stránce znova přezkoumáván, nýbrž jest řízení o žalobě pro zmatečnost omeziti jen na jednání o důvodu zmatečnosti (srov. Neumannův komentář k civilnímu soudnímu řádu III. vyd. str. 1569). Byla-li žaloba ve hlavním sporu řízena proti žalované straně (nynější žalobkyni) jako zletilé osobě, ač byla 16tiletá, a bylo-li prostě v žalobě uvedeno, že žalovaná odebrala zboží a dluží kupní cenu, a zněla-li prosba žalobní jen na placení do 14 dnů pod exekucí, šlo o prostou žalobu ze smlouvy kupní, a podle rozsudku o žalobě vydaného lze vésti exekuci bez všeho omezení na majetek nezletilcův. Tu nešlo by o žalobu opřenou o §§ 246 obč. zák. a může býti zmatečnost založena prostě již tím, že žalovaná (nynější žalobkyně) nebyla ve hlavním sporu zastoupena svým zákonným zástupcem.