Rc 6430/1926
Žaloba o obnovu z důvodu čís. 2 §u 530 c. ř. s.

Nezáleží na tom, že svědek byl odsouzen pro křivou výpověď právě v tom směru, o nějž šlo ve hlavním sporu, aniž se vyhledává, by křivá výpověď byl jediným podkladem rozsudku, stačí i odsouzení pro křivé svědectví v nepodstatné části.

(Rozhodnutí ze dne 02.11.1926, Rv II 543/26)
Z odůvodnění.
Žalobu o uznání otcovství a placení výživného proti Josefu K-ovi procesní soud prvé stolice zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se Josef K. obnovy sporu o uznání otcovství a navrhl dále změnu rozsudku odvolacího soudu v ten rozum, že se odvolání nevyhovuje a rozsudek soudu obnovuje. Odvolací soud, u něhož byla podána žaloba o obnovu, ji zamítl. Nejvyšší soud povolil obnovu ve sporu o uznání otcovství a uložil odvolacímu soudu, by dále po zákonu jednal.
Důvody:
Žalobce napadá opravným prostředkem, jejž označuje jako odvolání i dovolání, v podstatě jen rozhodnutí o žalobě o obnovu. Proto je jeho opravný prostředek ve smyslu §u 535 c. ř. s. dovoláním. Žalobce uplatňoval jako důvod obnovy odsouzení nemanželské matky Julie P-ové pro křivé svědectví ve čtyřech, 1. že udala, že porodní bába jí při porodu sdělila, že dítko nebylo donošené; 2. že dítko bylo při porodu bílé, jako nabílené, a porodní bába prý to vysvětlila dočasným předčasným porodem; 3. že od té doby, co se jí narodilo prvé dítko, se svým otcem nesouložila; 4. že v době soulože, se žalovaným nebyla těhotná. Dále uvedl, že křivost prvních dvou výpovědí je prokázána výpovědí porodní báby H-ové před civilním i trestním soudem, a mínil, že je v tom obsažen důvod obnovy dle čís. 7 §u 530 c. ř. s. Odsouzení v druhých dvou směrech žaloby nepodřaďuje pod určitý zákonný důvod obnovy, má však asi na mysli důvod čís. 2 §u 530 c. ř. s. Ale tím, co žalobce uvádí v prvých dvou směrech, není uplatněn důvod obnovy dle čís. 7 §u 530 c. ř. s., nýbrž důvod čís. 2, stejně jako odsouzením nemanželské matky pro křivé svědectví v druhých dvou směrech. Svědecké výpovědi před trestním soudem, na nichž je založen výrok trestního soudu o křivosti výpovědi svědka slyšeného v hlavním sporu, nemohou býti jako skutečnost o sobě důvodem obnovy, protože skutečnost ta, totiž výpověď sama nastala teprve po vynesení rozsudku v hlavním sporu a zákon má v §u 530 čís. 7 c. ř. s. na mysli jen takové skutečnosti a důkazy, které tu byly již před skončením líčení v hlavním sporu. Jinak by obsah výpovědí svědeckých mohl založiti obnovy dle čís. 7 §u 530 c. ř. s. potud, pokud by šlo o důkaz nově nalezený, tedy v hlavním sporu neuplatněný, nebo pokud by výpovědí vyšly na jevo nové okolnosti. Tomu však tak není v souzeném případě. Důkaz svědkyní H-ovou byl v hlavním sporu nabízen a provedeno, tedy není důkazem novým. Také skutečnosti, které potvrzovala nemanželská matka a jejichž křivost byla pak prokázána, nejsou novými skutečnostmi, ježto již v hlavním sporu byly předmětem jednání jako součást svědecké výpovědi nemanželské matky, Proto nebyl přednesen žalobcovým o výpovědi svědkyně H-ové a jejím obsahu vskutku uplatněn důvod obnovy dle čís. 7 §u 530 c. ř. s., nýbrž dle čís. 2 §u 530 c. ř. s. Neprávem však míní soud druhé stolice, že není opodstatněn důvod obnovy čís. 2 §u 530 c. ř. s. proto, že rozsudek ve věci hlavní nebyl založen na výpovědi nemanželské matky Jule P-ové. Vždyť již zjištění soulože stalo se dle výpovědi této svědkyně. Nezáleží na tom, že svědkyně nebyla odsouzena pro křivost výpovědi právě v tomto směru. Není ani nutno, by výpověď křivá byla jediným podkladem rozsudku, stačí dokonce i odsouzení pro křivé svědectví v nepodstatné části (srov. nálezy čís. 625 a 847 úřední sbírky vídeňské). Odsouzením svědka pro křivé svědectví je jeho věrohodnost otřesena nejen v té části výpovědi, která byla položena za základ civilnímu rozsudku, nýbrž vůbec. Proto zákon poskytuje obnovu řízení a možnost přezkoumání celého výsledku průvodního řízení, by mohl znova uvážiti, jaký výsledek bude míti odsouzení svědka pro křivou výpověď na ocenění jeho výpovědi a mohl v obnoveném sporu přezkoumávati věrohodnost svědka v celém rozsahu. Proto na tom nezáleží, zda soud druhé stolice použil výpovědi nemanželské matky k zjištění o nemožnosti zplození dítka ve sporné souloži. Z téhož důvodu netřeba se zabývati výtkami, že řízení před soudem druhé stolice jest kusé proto, že nebyla provedeny důkazy spisy, uvedenými v žalobě, zejména trestními spisy o odsouzení Julie P-ové, ani dovolacím důvodem čís. 3 §u 503 c. ř. s., který spatřuje dovolatel v tom, že soud druhé stolice ve sporu hlavním uvěřil svědkyni Julii P-ové v tom směru, že v době sporné soulože ještě těhotna nebyla, a uvádí proti spisům, že v tomto sporu na její výpovědi rozsudku nezaložil. Soud druhé stolice bude ovšem teprve ve sporu hlavním uvažovati, zda uvěří nemanželské matce i ohledně sporné soulože a také o tom, jaký význam bude míti její doznání, že byla těhotna v době sporné soulože, na provedené důkazu o nemožnosti zplození.