Rc 6425/1926
Nestačí, že knihovní nabyvatel nevěděl o tom, že knihovní stav se nesrovnává se skutečným stavem, nýbrž vyhledává se, že o tom v době nabytí nemovitosti věděti nemusil, ač zachoval náležitou obezřetnost.

(Rozhodnutí ze dne 02.11.1926, Rv I 1306/26)

Z odůvodnění.

Mezi domem čp. 618 a 620 v Praze byl oblouk, pod nímž byla prostora, stav. parc. čís. 765. Prostora tato byla zapsána v knihovní vložce čís. 553, jejímž vlastníkem byl Karel R., vlastník domu čp. 618. Prostory stav. parc. čís. 765 užíval po více než třicet let vlastník domu čp. 620 (obchodní gremium), jenž ji pronajal Jakubu H-ovi. Proti žalobě Karla R-a, jíž domáhal se na Jakubu H-ovi vyklizení stav. parc. čís. 765 na základě svého vlastnického práva, namítl žalovaný, že vlastníkem stavební parc. jest obchodní gremium, jež mu prostoru pronajalo. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl.

Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.

Důvody:

Dovolání napadá rozsudek odvolacího soudu předně z toho důvodu, že vzal za základ skutkový předpoklad, jenž je v rozporu se spisy. Aby žalovaný mohl proti žalobci uplatniti svoje právo vlastnické nebo na užívání sporné parcely vydržením, byl by prý musil prokázati, že žalobce věděl neb věděti musil o vydržení takových práv. Vydržení práva proti knihovnímu stavu nemůže býti na újmu toho, kdo ještě před vkladem jeho nabyl v důvěře ve veřejné knihy věci neb práv v nich zapsaných (§ 1500 obč. zák.). Správně uvedl odvolací soud, že nestačí, že žalobce nevěděl o mimoknihovním nabytí vlastnického práva ke sporné parcele a nemůže tudíž nic těžiti pro sebe ze zjištění, že při koupi domu nebylo mezi ním a Ludvíkem H-em řeči o sporné parcele. Nejen, když nevěděl, nýbrž i když ani nemusil věděti v době nabytí nemovitosti, že knihovní stav nesrovnává se již se skutečným stavem, byla by mu propůjčena ochrana důvěry v pozemkovou knihu. Nepatří mu však tato ochrana, musil-li při náležité opatrnosti seznati, že knihovní stav se již nekryje se skutečností. Jest pak zapotřebí oné míry opatrnosti, kterouž vyžadují zvláštní poměry případu. Ovšem nemůže se v každém případě požadovati, by knihovní nabyvatel prováděl snad obsáhlá pátrání a šetření, by se naprosto ubezpečil, že nabyté knihovní právo snad již mezitím nezaniklo, neb nebylo omezeno. Jest však dbáti tím spíše náležité obezřetnosti, dávají-li k tomu podnět zvláštní poměry.

Dlužno tedy sdíleti právní názor, jejž vyjádřil odvolací soud dle zjištěných okolností, že žalobce nemůže se dovolávati ochrany ve smyslu § 1500 obč. zák. ani dle § 64 knih. zák. Proti zjištění, že vedlejší intervenientka užívala vlastnicky parc. č. 765 po více než 30 let způsobem bezelstným a že tedy vydržela k ní vlastnická práva, nepodniká se již v dovolání ničeho. Jsa pouze knihovním, nikoliv však také skutečným vlastníkem, nemůže se žalobce s úspěchem domáhati rozsudku, by žalovaný vyklidil parcelu číslo 765 a jemu ji odevzdal.