Rc 6348/1926
Ten, kdo prodal majiteli domu americká kamna s výhradou vlastnictví až do úplného jich zaplacení, jest oprávněn, nedostalo-li se mu zaplacení, požadovati kamna zpět, třebas byla umístěna kupitelem v domě. Lhostejno, že byty v domě byly pronajaty nebo že dům byl prodán.

(Rozhodnutí ze dne 07.10.1926, Rv I 635/26)

Z odůvodnění.

Žalobkyně dodala žalované majitelce domů, stavební společnosti s r.o. troje americká kamna s výhradou vlastnictví až do úplného zaplacení kupní ceny. Žalovaná umístila kamna ve svých domech, jež pronajala a jeden z nich prodala. Ježto žalovaná nezaplatila kupní ceny, domáhala se žalobkyně vrácení kamen. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl,
odvolací soud uznal podle žaloby.

Důvody:

Soud prvé stolice zamítl žalobu jedině proto, že se sporná kamna stala příslušenstvím domu a že pominulo vlastnické právo žalobkyně i tehdy, jestli si je žalobkyně právoplatně vymínila. O tom, že možno prodávati předměty a vyhraditi si vlastnictví až do úplného zaplacení, nemůže býti vzhledem na § 1063 obč. zák. nejmenší pochybnosti. Občanský zákon, pojednávaje v §§ 294 a násl. o příslušenství, vyslovil v § 293 všeobecnou zásadu, že věci, které jinak samy o sobě jsou movitými, pokládají se právně za nemovité, když dle zákona neb ustanovení - tedy vůle - vlastníka tvoří příslušenství nemovité věci. V souzeném případě jest vyrovnávacími spisy o vyrovnávacím řízení žalované firmy prokázáno, že žalobkyně ohlásila, že při dodání sporných kamen vyhradila si vlastnické právo až do úplného zaplacení a že uplatňuje své vlastnické nároky, poněvadž dlužnice závazku zaplacení nevyhověla, a že pak oznámením, podepsaným nejen vyrovnávacím správcem, nýbrž i nynější žalovanou, bylo oznámeno vyrovnávacímu soudu, že posléz zmíněná firma uznává ohlášené vlastnické nároky žalobkyně, a také dle hlasovací tabely nebylo nynější žalobkyni přiznáno hlasovací právo, poněvadž uplatňuje vlastnické právo, které dlužnicí uznáno.

I když tedy by sporná kamna byla bývala do domu nynější žalované dodána, jak tvrdí žalobkyně, aneb - jak žalovaná tvrdí - byla upotřebena pro stavení reality žalovanou tehdy prováděné a tam zazděna, následkem zmíněného ujednání nestala se dle skutečného poměru stran (prodávající a kupující) příslušenstvím domovní reality pokud se týče žalovaná firma, dokud následkem nezaplacení neměla ještě vlastnického práva ke kamnům, nemohla s účinkem proti žalobkyni cizí kamna učiniti bezelstně trvalým příslušenstvím vlastní své reality, a zůstala kamna v tomto poměru mezi stranami věcmi oddělitelnými až do okamžiku skutečného nabytí vlastnictví úplným zaplacením. Ustanovení § 297 a) obč. zák. není na odpor tomuto stanovisku odvolacího soudu, neboť - jak z doslovu jeho patrno - jde tam zvláště jen o upravení poměru strojového příslušenství ku osobám třetím, knihovně oprávněným. Pokud žalovaná firma hájila se v prvé stolici také tvrzením, že prý kamna ztratila povahu movitých věcí, poněvadž byly dotyčné byty s příslušenstvím, tj. včetně kamen, dále pronajaty osobám třetím, není okolnost ta pro spor rozhodna, neboť v případě tom by šlo pouze o obligační poměr mezi žalovanou firmou jakožto pronajímající a dotyčnými nájemníky o užívání bytu (§ 1090 a 1091 obč. zák.), při kterém jest pronajímatelka zejména povinnou předmět pronájmu předati a udržovati v používatelném stavu, kterýž poměr však nemůže míti vlivu na vlastnické právo žalobkyně.