Rc 497/1920
Jest přípustno, by zapsán byl do obchodního rejstříku šlechtický predikát jednatelů, pokud jej nabyli jako cizinci v cizině.
(Rozhodnutí ze dne 27.4.1920, R I 210/20)
Rejstříkový soud zamítl návrh bavorských jednatelů společnosti s ruč. obm., by zapsán byl do rejstříku jich bavorský šlechtický predikát podstatně z toho důvodu, že dle zákona ze dne 10. prosince 1918, čís. 61 sb. z. a n. se v tuzemsku již šlechtictví neuznává. Rekursní soud usnesení potvrdil, dodav v důvodech, že cizozemcům nelze sice zabraňovati, by používali v tuzemsku svého predikátu, že však tuzemské soudy jsou oprávněny, by vylučovaly ze zápisu do rejstříku osobní poměry, jež tu nejsou uznány.

Nejvyšší soud usnesení nižších soudů zrušil a nařídil prvému soudu, by rozhodl o návrhu jednatelů, nepřihlížeje k důvodu, uvedenému pro zamítnutí návrhu.
Důvody:
Při společnosti s ruč. obm. dlužno ohlásiti a zapsati do rejstříku jména jednatelů. Znamenání formy děje se pak tím způsobem, že jednatelé připojí k firmě svůj podpis a jest znamenání firmy ohlásiti k zápisu do rejstříku. (§§ 9, 11, 12, 18 zákona o společnostech s ruč. obm.). Zápisy ty musí odpovídati skutečnosti, spočívati na zásadě pravdy. Pokud tedy jednatelé společnosti s ruč. obm. nabyli šlechtictví v cizozemsku, nelze s tohoto hlediska brániti tomu, by okolnosti té nebyl dán přiměřený výraz i při rejstříkových zápisech shora dotčených. Zákon ze dne 10. prosince 1918, čís. 61 sb. z. a n., jímž byly zrušeny šlechtictví, řády a tituly, tomu nemůže býti na překážku, poněvadž se jeho působnost obmezuje na oblast republiky Československé a nedotýká se šlechtictví, pokud bylo nabyto cizinci v cizozemsku.

Rozhodnutí nižších stolic jest tedy protizákonné, bylo je zrušiti a naříditi jak shora uvedeno.