Rc 16450/1937
Obchodník, ktorý pripevňuje na balíky priadze, určené vidieckému odberateľstvu pre výrobu domáceho prádla, reklamné vinety s vyobrazením sberania bavlny na plantáži a loďnej dopravy, hoci sám nie je priamym dovozcom bavlny zo zámoria a ani nevyrába priadzu priamo zo surovej bavlny, dopúšťa sa nekalej reklamy podľa § 2 zák. č. 111/1927 Sb. z. a n.
Z odůvodnění.
Žalujúca strana predniesla v žalobe, že žalovaný obchodník pripevňuje na balíky priadze, ktoré predáva v svojom obchode, reklamné vinety s vyobrazením sberania bavlny na plantáži a lodnej dopravy; tým klamne vzbudzuje u zákazníkov domnienku, že je priamym dovozcom bavlny ze zámoria a výrobcem priadze zo surovej bavlny a poškodzuje súťažiteľov, lebo obecenstvo radšej kupuje u priameho dovozcu resp. výrobcu. Žalobou domáhala sa žalujúca strana pred súdom prvej stolice rozsudkového určenia, že sa týmto konaním žalovaný dopúšťa nekalej súťaže; v odvolacom pokračovaní upravila žalobnú žiadosť tak, že žiadala, aby bolo žalovanému zakázané pri označovaní tovaru, predávaného v jeho obchode, užívať vyobrazenia plantáže a lodnej dopravy. - Žalovaný bránil sa proti žalobe tým, že nie je vôbec súťažiteľom žalujúcej strany, keďže táto je výrobcom textilného tovaru, kdežto on je len obchodníkom; ďalej, že reklamné vinety nie sú spôsobilé vzbudiť u priemerného zákazníctva klamné predstavy, ako tvrdí žaloba, a zjednať tým jeho podniku presnosť pred inými súťažiteľmi; konečně že bol v trestnom pokračovaní, konanom proti nemu pre dotyčný čin podľa zákona proti nekajel súťaži, oslobodený.

Súd prvej stolice určovaciu žalobu pre nedostatok podmienok § 130 Ops. zamietol. Odvolací súd upravenej žalobe vyhovel. Z dôvodov: Na základě posudku znalce Šimona K., který výlučně z oboru tohoto druhu příze pracuje již třicet let, je zjištěno, že druh bavlněné příze, o který zde výlučně jde, je určen výhradně pro venkovské odběratele, kteří ho používají k výrobě domácího plátna, a to tak, že zpracují polovici bavlněné příze a polovici konopné příze. Tomu nasvědčuje obrázek, kde v pozadí je tkalcovský stav a v popředí děvce, které na kolovrátku z koupené koudele souká konopné vlákno (přízi). Zboží je tudíž určeno pro odběratelstvo, které má nejmenší obchodní rozhled a nejvíce podléhá sugesci obrázku. Proto znalec došel k úsudku, že vyobrazení plantáže, jak se sklízí surová bavlna, a vyobrazení zámořské lodě, jsou schopné uvésti kupující v omyl, že firma, která nad těmito obrazy je vedena, nakupuje surovou bavlnu v zámoří a surovou dováží do tuzemska a ve svém obchodě pak prodává již hotovou přízi - tedy, že je výrobcem. Znalec přiznal, že na Podkarpatské Rusi neobchoduje, že zná však poměry na celém středním a východním Slovensku. Jestliže však obecný rolnický lid na Slovensku nemá tolik vlastní soudnosti, aby kontroloval, zda má firma, která si dává reklamu, že importuje surovinu, též má tkalcovnu, nemá tolik důvtipu ani prostý vesnický lid na Podkarpatské Rusi.

Najvyšší súd dovolaciu žiadosť žalovaného zamietol.

Důvody:

Neprávem poukazuje žalovaný, že byl už trestní věci obžaloby vznesené naň pro tentýž trestný čin právoplatně zproštěn.

Nehledě k tomu, že předmětem trestního řízení bylo jednání příčící se ustanovení § 26 zákona proti nekalé soutěži, t.j. přestupek nesprávného označování původu zboží (§§ 8 a 9 cit. zák.), takže žalovaný nemůže se ani odvolávati na to, že byl zproštěn obžaloby z přestupku nekalé reklamy (§ 25) - skutková povaha nekalé reklamy podle § 2 a nesprávného označování původu zboží podle §§ 4-6 a 8 je různá -, je podstatný rozdíl při posuzování trestného činu podle §§ 25 a 26 vůči posuzování dotyčného činu občanským soudem v tom, že k podstatě trestného činu vyžaduje se, aby u pachatele byl dokázán úmysl oklamati, kdežto žalobě zdržovací pro nekalou reklamu musí občanský soud vyhověti, jsou-li splněny náležitosti § 2, aniž je třeba k náplni této skutkové povahy úmyslu pachatele někoho oklamati, by i jen, že by si pachatel musí býti vědom toho, že údaje jím rozšiřované jsou způsobilé oklamati a zjednati tím jeho podniku na újmu jiných soutěžitelů přednost při soutěži. To má význam jen v otázce náhrady škody podle odst. 5 § 2. Civilnímu a trestnímu posuzování je však společné, že pro dotyčný čin může žalovati každý soutěžitel (§ 15 a § 34 odst. 3a). Podle široké definice tohoto pojmu, obsažené v § 46, nezáleží na tom, že žalovaný jen prodává zboží téhož nebo podobného druhu, která vyrábí žalující firma, stačí, že obě strany jsou vůbec podnikově činnými ve stejném nebo podobném odboru hospodářském.

Podle § 2 se údajem zmíněným v odst. 1 rozumí i vyobrazení, které má slovní, písemný nebo tištěný údaj nahraditi a je k tomu způsobilé.

Vyobrazení sklizně bavlny na plantáži a lodní dopravy na reklamních vinětách, které žalovaný připevňoval na přední stranu balíků příze (odst. 4 § 2), byly způsobilé k tomu, nahraditi veřejné údaje o množství zboží nebo výkonů a o pramenech nákupních (odst. 2 § 2) a protože žalovaný ani netvrdil, že by byl přímým importérem bavlny ze zámoří, jde tu o údaj nepravdivý, který zpravidla bývá klamavý.

Výslech znalce měl - vzhledem k obraně žalovaného, že průměrné zákaznictvo nemůže býti těmito údaji klamáno, a že tato vyobrazení nebyla způsobilá jemu zjednati přednost na úkor druhých soutěžitelů (nezáleží tu ovšem na tom, zda byla tím právě poškozena žalující strana) - objasniti věc po skutkové stránce, jakého druhu je zákaznictvo žalovaného, a jak na takovou reklamu reaguje.

Je sice pravda, že žalovaný předložil v trestní věci ověřený opis posudku obchodní a průmyslové komory v K., podle kterého průměrný odběratel nemůže míti dojem, že žalovaný kromě obchodu s bavlněným tovarem má i příslušné plantáže a že obstarává i přepravu suroviny do vlastních továren.

Leč žalovaný v řízení před odvolacím soudem se na onen již podaný posudek neodvolával a z přednesu jeho mohl odvolací soud jen to vyrozuměti, že žádá, aby byl opatřen posudek toho způsobu. Když odvolací soud požádal obchodní a průmyslovou komoru v K., aby mu oznámila jméno znalce obchodníka a odborníka ve velkém i v malém, zabývajícího se obchodem bavlnou, neporušil formální právo na úkor žalovaného, když tohoto znalce vyslechl a na jeho posudku svoje rozhodnutí založil.

Znalec došel k úsudku, že inkriminovaná vyobrazení jsou způsobilá oklamati zákazníky, totiž vyvolati u nich nesprávnou domněnku, že firma, která jich používá, přímo vyrábí přízi ze suroviny, poněvadž tu jde výhradně o sedláky, kteří nakoupené příze používají k výrobě domácího plátna.

Udal-li znalec, že mentalitu sedlákovu zná podle svého 30letého působení na Slovensku, nejeví se zřejmě nesprávným závěr odvolacího soudu, že tomu není jinak ani v Podkarpatské Rusi.

Je proto posudek tohoto znalce jen ve zdánlivém rozporu s posudkem komory, neboť ta neuvedla, koho považuje za průměrného odběratele zboží.

Další závěr, že si klamavou reklamou zjednal žalovaný přednost při soutěži, podává se už sám sebou, neboť není pochybno, že obecenstvo kupuje raději od výrobce, resp. přímého importéra než od překupníka, doufajíc, že zboží obdrží laciněji, bez zbytečných výloh meziobchodních.

Bylo nutno třeba dovolací žádost žalovaného zamítnouti.