Rc 16379/1937
Pokud může balení určitého druhu zboží do obalu určité formy podle poměru jednotlivého případu býti chráněno zákonem proti nekalé soutěži (zák. č. 111/1927 Sb. z. a n.).
Z odůvodnění.

Žalující firma F. L., továrna speciálních cukrovinek v P., se na žalované firmě "O.", továrna na čokoládu, akc. spol. v P., domáhá žalobou, že žalovaná firma jest povinna zdržeti se soutěže balením šumivých prášků trojúhelníkového tvaru, zdržeti se v reklamě užívání vyobrazení trojúhelníkových sáčků pro šumivé prášky, že žalobkyně jest oprávněna uveřejniti rozsudek do jednoho roku po jeho právoplatnosti na útraty žalované firmy a že žalovaná jest povinna zaplatiti žalující firmě za utrpěné příkoří a jiné osobní újmy 10.000 Kč. Soud prvé stolice zamítl žalobu. Odvolací soud potvrdil napadený rozsudek.

Důvody:

Se stanoviskem žalobkyně, že nikdo jiný než ona nesmí užívati trojrohého sáčku k balení šumivých prášků, nelze souhlasiti. Jestliže si tedy žalobkyně pro své šumivé prášky, které podle jejího tvrzení byly do roku 1924 baleny jen do sáčků čtyřhranných, zavedla sáčky trojhranné, nejde o žádnou takovou myšlenku, která by ji podle zákonných předpisů byla mohla zajistiti nárok na výhradní užívání sáčků trojhranných bez rozdílu tvaru, velikosti a provedení, nýbrž tím mohla nabýti ochrany zákona jen pro obal toho tvaru, velikosti a grafického provedení, jakého skutečně užívala, na něž v reklamě poukazovala a který se tím pro její podnik stal příznačným. Materiální právo na ochranu trojrohého obalu vůbec jí proto prvý soud právem odepřel, ježto nehledíc na to, že trojhranné balení jest majetkem veřejnosti, jest pojem takového obalu příliš neurčitý a nelze rozumně tvrditi, že by zákazníci uváděli trojhranný obal v souvislosti s podnikem žalobkyně a že by pokládali zboží v každém trojhranném obalu za její zboží. Rovněž jest jasné, že se žalovaná pouhým činem, že také začala užívati obalu, který má tři hrany, nijak neprohřešila proti dobrým mravům soutěže, když se obal jí užívaný, jak prvý soud zjistil, podstatně liší od obalu žalobkyně, a to takovým způsobem, že obal ten vůbec ani nepřipomíná. Není-li však v jednání žalované rozpor s dobrými mravy soutěže, není splněna skutková podstata § 1 zák. proti nekalé soutěži a zbývá se jen obírati otázkou, zda se žalovaná prohřešila proti předpisu § 11, odst. 3, řeč. zák. Že ani na tu otázku nelze přisvědčiti,plyne již se shora dotčených zjištění o nápadné různosti obou obalů. Odvolatelčino stanovisko, že příznačnost jejího obalu záleží v jeho třech hranách, jest neudržitelné. Že obal žalované s obalem žalobkyně není pro průměrného zákazníka zaměnitelný, prvý soud dostatečně odůvodnil a odvolací soud s ním souhlasí. Ostatně prášky žalobkyně kupují i osoby dospělé a jest tuto věc posuzovati z hlediska průměrného zákazníka (rozh. č. 14620 Sb. n. s.), pro kterého tu zaměnitelnosti nebude. A nemohou-li obaly žalovanou užívané vésti k záměně se zbožím žalobkyně, nemůže se jednání žalované příčiti ani předpisu § 11, odst. 3, zák. proti nekalé soutěži. Nejvyšší soud uložil soudu prvé stolice další jednání a nové rozhodnutí. Důvody: Podle § 1 zákona proti nekalé soutěži může se proviniti proti dobrým mravům soutěže, kdo využije cizí myšlenky; to se může státi např. tím, že jeden soutěžitel napodobí uspořádání výkladu druhého, jež tohoto stálo práci a peníze, a jestliže ho druhý, třebas zatím bez vlastního zisku, připraví o ovoce jeho práce; to není slušné v soutěži. Může jíti také o napodobení zboží, jeho vzorů, anebo jeho úpravy, nebo způsobu výroby, kde si druhý soutěžitel osvojí ovoce myšlenky nebo úsilí druhého soutěžitele na jeho újmu. Může se tak státi také u obalu, jestliže si jeden soutěžitel zvolí nějaký obal, který je třeba líbivý svou úpravou nebo tvarem a t. pod., ale druhý soutěžitel ihned zmaří očekávaný a zasloužený úspěch tím, že ihned užije stejného balení. Nezáleží tu zatím na tom, zda je takovéto zařízení v podniku pro něj již také příznačné; tu jde na prvním místě o to, že takovéto počínání je z hlediska dobrých mravů neslušné. Jako vůbec všude jinde, ani zde nelze ovšem stanoviti nějaké pravidlo do všech podrobností, jež by mohlo býti spolehlivou směrnicí pro všechny možné případy, protože vždy záleží na konkrétních poměrech jednotlivého případu, poměrech místní vzdálenosti a časových i jiných okolnostech, ale ovšem musí vždy jíti o jednání, které v důsledcích hospodářských není indiferentní potud, že by vůbec nemohlo býti na újmu postiženého soutěžitele. Ve speciálním skutkovém ději § 11, odst. 3, padá více na váhu, zda ono - důsledné - užívání zvolené úpravy balení dosáhlo v praxi takového účinku, že se stalo mezi zákazníky příznačným pro podnik žalující firmy a pro zboží z něho pocházející. Žalobkyně tvrdila, že tomu tak jest, a nabízela o tom důkazy. Soudy však té otázce nevěnovaly valné pozornosti, zabývajíce se více otázkou zaměnitelnosti, která zajisté není bez významu z hlediska § 11, odst. 3, ale ani z hlediska § 1 zák. proti nekalé soutěži. Tu však v obou směrech jak příznačnosti, tak také zaměnitelnosti, mají význam skutkové okolnosti a otázky, jež nebyly dosud náležitě probrány, takže ani právní posouzení věci nemůže býti spolehlivě učiněno. Záleží tudíž v souzeném případě na tom, jak dalece je právě ona pouhá forma trojúhelníku sama skutečně tak rozhodujícího a dalekosáhlého významu, že by zrovna jen ona pouhá trojúhelníková forma sama bez zřetele na grafické provedení a na rozměry i jiné okolnosti, na něž jak strany, tak soudy poukazovaly, byla mezi zákazníky, jimiž jsou převážně děti (jak sama žalovaná nepřímo doznává), rozhodující pro rozlišení a individualizaci žalobkynina zboží. Teprve až budou probrány a osvětleny tyto skutkové otázky, bude lze utvořiti si úsudek o tom, zda právě onen způsob balení v trojúhelníčku má v souzeném případě takový význam, že by bylo možno posouditi jeho užití se zřetelem na časové poměry a na jeho oblíbenost nebo výhradnost za jednání závadné z hlediska § 1 nebo § 11, odst. 3, zák. proti nekalé soutěži, a může-li mít pro žalobkyni vůbec ještě nějaký význam z hlediska jejích obchodních a hospodářských zájmů. Ony otázky nebudou však bez významu ani při zkoumání zaměnitelnosti a z ní vyvozované možnosti majetkové újmy, protože bude záležeti na tom, co zákazníci právě v těch kruzích považují za rozhodující k individualizaci žalobkynina zboží. V otázce zaměnitelnosti nebude bez významu, že zboží jest určeno převážně pro děti a že ony je kupují a že tedy také na ně má býti snad působeno i zvolenou úpravou trojúhelníkového balení. Že tu má a může býti hleděno na mentalitu dětí jako spotřebitelů anebo zákazníků, nelze upříti, a vyplývá již také z úpravy a obsahu reklamy žalované firmy. Nezáleží ovšem na tom, zda dítě má pojem o formách planimetrických nebo stereometrických, nýbrž jde o představu, to jest obraz balení, které si do paměti vštípí a s nímž spojuje představu určitého zboží a určitého požitku a jež si může zapamatovati spíše než označení slovní.