Rc 13593/1934
Označují-li se výrazem "Redis" péra s ohnutou špičkou, určená výlučně pro ozdobné písmo, bez ohledu na jejich původ, nelze spatřovati jednání, příčící se dobrým mravům soutěže, v tom, že obchodník nedal prostému zákazníku, žádajícímu péra redisová, právě péra pocházející od firmy, pro niž byla zapsána ochranná známka "Redis", nýbrž jiná péra podobného druhu, a že ho na to neupozornil.
Z odůvodnění.
Žalující berlínská firma domáhala se na žalované plzeňské firmě, by bylo uznáno právem, že žalovaná jest povinna zdržeti se při prodeji psacích potřeb, jež nepocházejí z podniku žalobkyně, užívání pro žalobkyni chráněného označení "Redis". Oba nižší soudy žalobu zamítly, odvolací soud z těchto důvodů: Žaloba ve zjištěném a vlastně nesporném řízení vydání per cizí provenience na objednávku per redisových v závodě žalované strany shledává nekalou soutěž podle §§ 1, 4 a 11 zák. proti n.s., protože jde prý o nesprávné označení původu a o zneužití zvláštního označení žalující strany, která toto označení po právu užívá a protože se příčí dobrým mravům soutěže, byla-li poslu žádajícímu redisová péra vydána péra značky "Resisto Massag", aniž byl upozorněn na to, že žalovaná péra "Redis" nevede. O nekalé soutěži podle § 4 nemůže býti vůbec řeči, neboť paragraf ten má na mysli jen nesprávné označování geografického původu zboží, o něž tu nejde. Ani § 11 nelze použíti, poněvadž odst. 3), který by snad mohl příjíti v úvahu, předpokládá, že dotyčné zvláštní zevnější zařízení podniku, v souzeném případě tedy registrovaná známka "Redis" sloužící k označení vyráběných per, je pro žalující stranu v zákaznických kruzích příznačná, což žalující strana vůbec ani netvrdí, ba v protokole ze dne 24. září 1931 dokonce výslovně tvrdí, že jest nerozhodné, jak žáci a kupitelé otázku tu posuzují,ježto jest jen rozhodné, že žalovaný jest velkoobchodníkem a byl vícekráte na ochrannou známku žalobkyně upozorněn. Zbýval by tudíž § 1 zák. proti n.s., ale jen tom případě, kdyby bylo lze kvalifikovati pozastavené jednání žalované strany jako příčící se dobrým mravům soutěže. V tom ohledu však odvolací soud vzhledem na skutková zjištění prvého soudu, jež podle § 498 c.ř.s. béře za podklad i pro vlastní rozhodnutí, souhlasí s právním názorem soudu prvé stolice, že tomu tak není, neboť stalo-li se v Plzni označení "redisová péra" a "redisovo péro" opravdu již označením druhovým, tak, že kupující, požadujíce redisové péro, nemyslí při tom vůbec na provenienci péra a na ochrannou známku, nýbrž jde jim jen o péro se sploštělou špičkou hodící se k písmu nadpisovému bez ohledu na to, od které firmy pochází, nelze shledávati v tom, že žalovaná strana pokud se týče její personál, poslouží jim redisovým pérem značky "Resisto Massag", jež jedině vede, a neupozorní je výslovně na to, že existuje též péro značky "Redis" a nezeptá se jich, zda chtějí pravé péro redisové, čí jen nepravé péro redisové, jednání soutěžitelky nemravné. Jím by bylo jen tenkráte, kdyby prodávající kupujícímu žádajícímu výslovně pravé péro značky "Redis", vědomě neb z nedbalosti podstrčil péro značky jiné. Proto je v souzeném případě též úplně lhostejno, že ochranná značka "Redis" je dosud v platnosti a že jinde snad vůbec neb od určitých jednotlivců jest jako taková respektována. Nejde o porušení ochranné známky, nýbrž o nekalou soutěž, které v souzeném případě není.

Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.

Důvody:

Nižší soudy vzaly za prokázáno, že jméno "Redis" se stalo i na školách, i v odborných kruzích obchodních a mezi kupujícím obecenstvem všeobecným označením per s ohnutou špičkou, výlučně pro toto písmo určených, že také zákaznictvo označuje vůbec péra tohoto druhu slovem "Redis" bez ohledu na jejich původ a že dnes se již všeobecně u odběratelů i obchodníků označuje péro s klapkou na konci jako péro redisové, obchodní příručí zejména že ve výrazu "redisové péro" vidí jen označení tvaru a nikoli označení původu; výraz "Redis", že jest dnes pokládati již za jméno druhové, nyní již naprosto vžité i u odběratelů, i u obchodníků. Vychází-li se z tohoto zjištění, jež je pro dovolací soud v souzeném případě závazné, nelze uznati za nesprávné posouzení věci v tom, že nižší soudy žalobní prosbu zamítly, neboť nelze o žalovaném říci, že za toho stavu věci jednal proti dobrým mravům soutěže, když zákazníku, žádajícímu péra redisová, nedal právě péra pocházející od žalobkyně, nýbrž jiná péra podobného druhu - značky "Resisto Massag", a že ho na to neupozornil; není tu podmínky § 1 zák. proti nekalé soutěži, protože tu není rozporu s dobrými mravy soutěže, a to ani s hlediska případného obdobného použití § 11, 31. c., protože tu podle onoho zjištění již nejde o označení zboží, jež by v zákaznických kruzích platilo za příznačné právě jen pro podnik žalobkyně. Protože případ i po právní stránce jest posouditi podle konkrétních skutkových okolností, jest podle těchto okolností posouditi také, o jaké kruhy zákaznické zde šlo, to jest podle toho, s kým podle zjištěného stavu věci žalovaný předsevzal závadné jednání - ať již nesprávné poznačení výrobku, nebo nepřímo použití jeho označení jako zevnějšího zařízení podniku. - Podle zjištění šlo tu o prostého zákazníka, který podle skutkového zjištění na ono poznačení již neklade žádnou váhu, takže tu nebylo podkladu pro jednání, jež by se příčilo pojmu dobrých mravů soutěže, nehledíc ani k tomu, že podle skutkového zjištění soudů nemá poznačení "redis" příznačnosti pro žalobkyni již ani v širších kruzích obchodních. Tak věc v podstatě posoudil také odvolací soud, aniž mu lze vytýkati, že použil a nesprávně vyložil předpis § 6 zák. proti nekalé soutěži.