Rc 13472/1934
Stavební podnikatel jednal v rozporu s dobrými mravy soutěže, zvýšil-li po otevření ofert svou původní nabídku na míru nabídky soutěžitelovy, ale slevil-li peníz, toto zvýšení značně převyšující, ve prospěch dobročinného účelu. Lhostejno, že se jeho snaha nesetkala s úspěchem. Nevyhledává se vědomost o zavržitelnosti jednání. Nezáleží ani na tom, zda závadný čin nemůže již býti fakticky opakován.
Z odůvodnění:

Obec K. vypsala v listopadu 1930 ofertní řízení na stavbu činžovního domu v K. Zúčastnili se ho různí stavitelé a zedničtí mistři, mezi nimi žalovaný Josef P. ofertou na 910.503 Kč a K. ofertou 920.000 Kč. Ve schůzi dne 16. prosince 1930 zadalo obecní zastupitelstvo v K. stavbu činžovního domu zednickému mistru Františku K-ovi za 920.000 Kč. Ještě než se konala tato schůze obecního zastupitelstva, zaslal žalovaný obecnímu zastupitelstvu v K. týž den dopis ze dne 16. prosince 1930, v němž prohlásil, že stavbu činžovního domu v K., bude-li mu zadána za 920.000 Kč jako panu K-ovi, provede za 870.000 Kč a oněch 50.000 Kč, které se jeví jako rozdíl, ihned, jakmile mu bude stavba zadána písemně, vyplatí na chudé a nezaměstnané v K. Žalobou, o níž tu jde, domáhalo se společenstvo stavitelů na žalovaném, by bylo uznáno právem, že se Josef P. dopustil nekalé soutěže tím, že po otevření ofert na činžovní dům v K. v den, kdy obecní zastupitelstvo mělo rozhodnouti o zadání stavby, poslal obecnímu zastupitelstvu v K. dopis ze dne 16. prosince 1930, v němž byl tento odstavec: "Stavbu činžovního domu v K., bude-li mně zadána za 920.000 Kč jako p. K-ovi, provedu za 870.000 Kč a oněch 50.000 Kč, které se jeví jako rozdíl, ihned, jakmile mi bude stavba zadána písemně, vyplatím na chudé a nezaměstnané v K.", a by byl žalovaný uznán povinným zdržeti se tohoto jednání. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud z těchto důvodů: Podle názoru odvolacího soudu nemůže býti o tom pochybnosti, že se postup a jednání žalovaného příčilo dobrým mravům soutěže. Hlavní zásadou ofertního řízení je, že všichni oferenti mají se soutěže zúčastniti za týchž podmínek. Každé jednání tuto zásadu porušující je závadné a nekalé. Jeho poukazy k tomu, že tak jednal v zájmu obce a nezaměstnaných, chtěje takto docíliti úsporu obecních peněz a podepříti veřejný zájem, jsou nejen neupřímné, nýbrž i marné, ježto účelem zákona o nekalé soutěži není ochrana konsumentů a veřejného zájmu ve smyslu odvoláním uváděném, nýbrž ochrana pravdy, slušnosti a poctivosti mezi soutěžiteli navzájem. Soutěž není a nemá býti vyloučena, ale má a musí se díti způsobem slušným a zájem veřejný nesmí býti jen pláštíkem k zakrytí a k dosažení jiných záměrů. Jest nepřípadný poukaz odvolání k tomu, že prý jednání žalovaného nemělo skutečně škodlivý vliv, ježto přes to stavba byla zadána K-ovi, a ostatní oferenti mohli se svými cenami přizpůsobiti. Nejde o to, zda se skutečně škoda stala, nýbrž o to, že mohla býti způsobena, a nemusila škoda záležeti v přímém materiálním poškození, nýbrž i v tom, že jednáním žalovaného byla v neprospěch ostatních oferentů posunuta celková jich posice soutěžná, neboť dodatečně, mimo rámec soutěže, se činila nabídka nová, o níž ani nevěděli a se kterou se ani již nemohli vyrovnati. Odvolání není v žádném směru důvodné a nebylo mu proto právem vyhověno. Jednání žalovaného, jak je zjištěno a vlastně jím samým doznáno, zakládá nekalou soutěž, ne sice podle § 12 zák. o nek. soutěži, jehož náležitostí tu není, ale podle § 1 zákona. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody: Odvolací soud správně vystihl, že způsob, kterým žalovaný při snížení své nabídky postupoval, byl v rozporu s dobrými mravy soutěže. Byl vykonáván mravní nátlak, by nabídka Františka K-a byla potlačena. Žalovaný vlastně zvýšil svou původní nabídku na míru nabídky K-ovy, ale slevil určitou částku ve prospěch dobročinného účelu, čímž pod rouškou humanity učinil pokus, aby rozhodující činitele donutil, by na úkor soutěžitele K-a přijali jeho nabídku. Jsou tedy splněny všecky předpoklady § 1 zákona z 15. července 1927 čís. 111 Sb. z. a n., by žalovanému mohla býti přičítána nekalá soutěž. Že se snaha žalovaného nepotkala s úspěchem, nerozhoduje, neboť stačí, že nekalé jednání bylo způsobilým poškoditi soutěžitele. Vědomost žalovaného o zavržitelnosti (nekalosti) jednání v uvedeném smyslu není k naplnění skutkové podstaty nekalé soutěže podmínkou, stačí, že jednání to bylo objektivně způsobilé poškoditi soutěžitele.