Rc 12814/1933
Má-li podnikatel zapsanou ochrannou známku, nelze spatřovati nic závadného v tom, že na ni upozorňuje spotřebitele.
Z odůvodnění.

Marie T-ová, majitelka firmy E. T-a vdova, optické zboží v U., domáhala se na Rudolfu Pietschovi, optiku v U., by byl žalovaný uznán povinným zdržeti se označení "Piopbrillen" pro brýle, jež prodává a jichž součásti pocházejí od různých výrobců, zdržeti se rozšiřování udání, že brýle jen u něho jsou k dostání a že značka "Piopbrillen" jest zákonem chráněna a zdržeti se rozšiřování a uveřejnění tvrzení, že ještě žádný kupec brýlí "Piop" neuplatnil své právo ze záruky. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek.

Důvody : Žaloba založena jest, jak z jejích údajů nade vši pochybnost plyne, i když výslovně příslušné právní ustanovení není citováno, na § 2 zák. proti nek. soutěži a spatřuje nekalou reklamu v tom, že veřejně činí a rozšiřuje o svém podniku údaje způsobilé oklamati a zjednati tím jeho podniku na úkor jiných soutěžitelů přednost při soutěži, a to údaje toho obsahu, že brýle ve svém závodě označuje jako "Piop-brýle", ačkoli jsou to brýle z cizích výrobků i od jiných optiků stejným způsobem sestavované a že tím, jakož i tvrzením, že jsou takové brýle jen u něho k dostání a že jsou vzorkově chráněny, uvádí kupitele v omyl. Lze zajisté připustiti, že i ten, kdo pracuje se součástkami jinými výrobci zhotovenými, může jich sestavením a použitím dospěti k výrobku, který se odlišuje od produktů jeho konkurentů tak osobitě a nese takové stopy jeho vlastní zručnosti, důmyslu a originality, že právem zatlačuje použitý materiál do pozadí a činí důvodně nárok na zvláštní označení a zvláštní ochranu. Avšak v souzeném případě jde právě o to, zda skutečně činnost žalovaného je takového rázu, či zda pravdu má žalující strana, tvrdíc, že u brýlí hlavní význam mají skla a že ono žalovaným zdůrazňované sestavování a přizpůsobování potřebám jednotlivých kupitelů je běžným i všemi ostatními prodavači brýlí samozřejmě konaným úkonem, a který právě neprávem od žalovaného je na oklamání kupitelů stavěn do popředí, by byl vzbuzen dojem, že jím sestavené brýle jsou něčím zvláštním, co kupitel v jiném závodě nedostane. Pro posouzení této specielní otázky nestačí podle názoru odvolacího soudu vědomosti prvého soudu a bude věcí znalců, zjistiti a vysvětliti, na čí straně je pravda. Jestliže "Piop-Brillen" žalovaného nejsou opravdu ničím více než obyčejnými brýlemi, jež z různých více méně kvalitních součástek cizí provenience zhotovuje normálně každý jiný optický závod, pak podle názoru soudu odvolacího nebyl by žalovaný oprávněn používati pro brýle ve svém závodě prodávané zvláštního označení, třebas skutečně registrovaného, které v kupcích budí nesprávný dojem, že jde o zboží zvláštního druhu, které jen žalovaný může nabídnouti a pak byly by ve smyslu třetího odst. § 2 zák. proti nek. soutěži i pravdivé údaje žalovaného, že značka "Piop-Brillen" je chráněna a že jest jen u něho k dostání, pozastavitelné, ježto hledíc k jejich zvláštní úpravě a ve spojení s neoprávněností takové značky používati, byly by přece jen nekalou reklamou, která má podniku žalovaného na úkor jeho soutěžitelů v očích zákaznictva přinésti jakousi nezaslouženou přednost, což nelze srovnati s dobrými mravy soutěže. Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc odvolacímu soudu. Důvody : Ano je zjištěno, že pozastavené údaje stěžovatelovy o brýlích jím prodávaných jsou správné, nelze mluviti o nekalé soutěži, neboť nelze přisvědčiti názoru odvolacího soudu, že tyto údaje jsou přes to způsobilé oklamati, hledíc k jejich zvláštní úpravě (§ 2 odst. (3) zákona proti nekalé soutěži). Vždyť stěžovatel upozorňuje jen spotřebitele (zákazníky) na optické předměty, totiž na brýle jím prodávané a označené ochrannou známkou Piop a proto nazvané Piop-Brillen. Účelem ochranné známky podle § 1 zák. ze dne 6. ledna 1890 čís. 19 ř. zák. jest jen rozlišovati výrobky neb zboží od výrobků neb zboží stejného druhu. Má-li stěžovatel zapsanou ochrannou známku, jest zajisté oprávněn upozorňovati na ni spotřebitele, aniž by bylo lze v tom spatřovati něco závadného. Odběratelé si tomu již navykli, že zboží opatřené ochrannou známkou nemusí býti vždy zbožím zvláštní jakosti, nebo zvláštního druhu a proto tento údaj vůbec postrádá jakékoliv možnosti klamati o jakosti zboží. Upozorňuje-li tudíž stěžovatel spotřebitele na tuto svou ochrannou známku, nejde o nekalou soutěž, nýbrž o zjev v obchodním životě zcela obvyklý a nezávadný, a tvrdí-li, že garančních listin jím vydaných nebylo posud kupiteli brýlí použito, dotvrzuje tím jen dobrou jakost svých brýlí.