Nao 84/2013-7

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jana Vyklického v právní věci navrhovatele: B. H., proti odpůrci: Ministerstvo vnitra, Státní volební komise, se sídlem Náměstí Hrdinů 3, Praha 4, v řízení o návrhu na neplatnost voleb a hlasování, o námitce podjatosti vznesené navrhovatelem proti soudcům Nejvyššího správního soudu JUDr. Josefu Baxovi a JUDr. Zdeňku Kühnovi,

t a k t o:

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa a JUDr. Zdeněk Kühn n e j s o u vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Vol 138/2013.

Odůvodnění: Navrhovatel podal u Nejvyššího správního soudu dne 7. 11. 2013 návrh na vyslovení neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 25. 10. a 26. 10. 2013 v obci Ostroměř. Věc napadla pod sp. zn. Vol 138/2013 sedmičlennému senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí podle § 16 odst. 2 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ).

Navrhovatel již v tomto podání vznesl námitku podjatosti, když doslova uvedl, že do dnešního dne jsem neobdržel vyjádření k námitce podjatých soudců z justiční mafie (z mých předchozích žalob-dosud bez odpovědi) na této žalobě nadále trvám!!! Pokud jednali uvedení soudci podjatě, nelze souhlasiti s tím, že v této žalobě nebudou jednati jinak, než opětovně podjatě!!!! Prokazatelně podjatě jednali: předseda JUDr. Baxa + JUDr. Miluše Došková + JUDr. Kühn + Mgr. Miroslav Jurman bez veřejného projednání mých žalobních návrhů!!!

Podle rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu na rok 2013 ve znění jeho pozdějších změn jsou členy tzv. volebního senátu z uvedených soudců pouze JUDr. Josef Baxa a JUDr. Zdeněk Kühn. JUDr. Miluše Došková není členkou tohoto senátu a na rozhodování o návrhu se nepodílí. Mgr. Miroslav Jurman je soudcem Okresního soudu v Českých Budějovicích, není tedy soudcem soudu, o jehož podjatosti by Nejvyššímu správnímu soudu příslušelo rozhodovat (srov. zejména ustanovení § 7 s. ř. s. a § 8 odst. 5 s. ř. s.). Námitka podjatosti vůči soudcům JUDr. Doškové a Mgr. Jurmanovi, kteří se na projednání věci nepodílí, je proto nepřípustná a je třeba ji odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.

Nejvyšší správní soud proto rozhodoval věcně o námitce podjatosti vznesené toliko vůči JUDr. Baxovi a JUDr. Kühnovi.

Oba soudci se k námitce navrhovatele shodně vyjádřili tak, že nemají žádný vztah ani k věci samotné, ani k účastníkům řízení, které by jim bránily v nestranném rozhodování. Podle ustanovení § 8 o dst. 1 s. ř. s. j sou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (ustanovení čl. 1 odst. 1 Ústavy).

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (ustanovení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003-16).

Nejvyšší správní soud konstatuje, že nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce, objektivní naproti tomu svědčí o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti v tomto ohledu.

Navrhovatel námitku podjatosti koncipoval nanejvýše obecně a neurčitě, aniž by uvedl konkrétně, v čem by podjatost soudců měla spočívat. Z uvedeného Nejvyššímu správnímu soudu proto nevyplynuly žádné okolnosti, které by měly svědčit pochybnostem o nestranném projednání a rozhodnutí věci, nebo o nestranném poměru soudců k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Ani sami soudci si nejsou vědomi přímého poměru k věci nebo k účastníkům, jak vyplývá z jejich vyjádření k námitce podjatosti. Výše jmenovaní se rovněž nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu ani v předchozím soudním řízení. Nekonkrétní odkaz navrhovatele na předchozí rozhodování uvedených soudců v jiných věcech poté, jak vyplývá z ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. in fine, tím spíše nemůže být důvodem pro jejich vyloučení.

Vzhledem k tomu, že navrhovatelem uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudců, a jiné skutečnosti navrhovatel netvrdí, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa, JUDr. Zdeněk Kühn nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Vol 138/2013.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. listopadu 2013

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu