Nao 54/2013-51

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: B. M., proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Plzni se sídlem Radobyčická 12, Plzeň 3, o námitce podjatosti uplatněné proti soudcům Krajského soudu v Plzni JUDr. Petrovi Kuchynkovi, Mgr. Miroslavě Kašpírkové a Mgr. Alexandru Kryslovi v řízení o žalobě podané proti rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Plzni ze dne 27. 6. 2013, č. j. ZKI-O-18/124/2013, a proti rozhodnutí Katastrálního pracoviště v Sušici ze dne 25. 3. 2013, č. j. OR-154/2012-431,

takto:

Soudci JUDr. Petr Kuchynka, Mgr. Miroslava Kašpírková a Mgr. Alexandr Krysl n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování v řízení o žalobě podané proti rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Plzni ze dne 27. 6. 2013, č. j. ZKI-O-18/124/2013, a proti rozhodnutí Katastrálního pracoviště v Sušici ze dne 25. 3. 2013, č. j. OR-154/2012-431, vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 30 A 43/2013.

Odůvodnění:

Žalobce dne 4. 9. 2013 krajskému soudu k jeho poučení o složení senátu rozhodujícímu v tomto řízení a k možnosti vznést námitku podjatosti sdělil, že k soudcům JUDr. Petrovi Kuchynkovi, Mgr. Miroslavě Kašpírkové a Mgr. Alexandru Kryslovi nemá důvěru v nároku na spravedlivý proces . Mgr. Kašpírková a Mgr. Krysl totiž byli členy senátu, který rozhodoval dříve a jehož rozhodnutí považuje za nesprávné a protiprávní. Soudci JUDr. Kuchynka a Mgr. Krysl se podíleli na rozsudku č. j. 57 Ca 78/2006-67, který žalobce považuje rovněž za protiprávní. Tvrdí, že rozsudek je ukázkou, jak dosáhnout jakéhokoli rozsudku bez ohledu na právní stav. Proto žalobce jmenované soudce odmítá a požaduje soudce odolné proti korupci za všech okolností , neboť k pokusu o korupci rozhodně dojde .

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 12. 9. 2013, č. j. 30 A 43/2013-39, žalobce vyzval k doplnění této námitky podjatosti s poučením, že podle zákona nemohou být důvodem vyloučení soudce okolnosti spočívající v jeho postupu v řízení o projednávané věci anebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Námitka žalobce, že jmenovaní soudci nejsou odolní proti korupci, nebyla odůvodněna, a proto soud žalobce vyzval k doplnění návrhu.

Žalobce dne 19. 9. 2013 soudu sdělil, že soudci Mgr. Kašpírková a Mgr. Krysl projednávali žalobu jinak, než bylo žalobcem požadováno (dle jiného zákonného ustanovení), a neuznali právo na důkaz plánem stavby . Podjatost JUDr. Kuchynky žalobce spatřuje ve všech souvislostech řízení, které tento soudce vedl jako předseda senátu, schopný vynést protiprávní rozsudek bez mrknutí oka . Žalobce zejména tvrdí, že soud potvrdil rozhodnutí vydané pracovníkem městského úřadu, vyhozeného pro prokázanou korupci .

Soudci JUDr. Petr Kuchynka, Mgr. Miroslava Kašpírková a Mgr. Alexandr Krysl ve vyjádření k uplatněné námitce podjatosti shodně uvedli, že ani po doplnění této námitky není zřejmá žádná okolnost, která by zakládala jejich podjatost. Tvrzení, že nejsou odolní proti korupci, tito soudci považují za skutkově nijak nevymezenou invektivu.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že princip nestranného, nezávislého a spravedlivého rozhodování představuje základní pilíř a předpoklad fungování soudní moci; tento princip jsou proto všichni soudci povinni ctít a naplňovat. Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci mj. i tehdy, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem vyloučení je tedy taková povaha subjektivního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik objektivizovatelná, že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti. Citované ustanovení však současně výslovně stanoví, že [d]ůvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Z nyní posuzované námitky je zřejmé, že žádný z důvodů vyloučení jmenovaných soudců předpokládaných v § 8 s. ř. s. dán není. Žalobce totiž v podstatě pouze uvádí, že důvody podjatosti těchto soudců plynou z jejich postupu a rozhodování v jiných řízeních, jichž se on účastní. Jak však plyne ze shora citovaného ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s., takto pojatá podjatost je vyloučena přímo ze zákona. Pokud totiž má žalobce za to, že se soudci dopustili pochybení či dokonce protizákonnosti v jiných řízeních, je třeba uvést, že právě za tím účelem zná právní řád systém opravných prostředků, které by měly eliminovat riziko možných pochybení. Jak ostatně uvádí ve svém vyjádření k námitce podjatosti JUDr. Kuchynka, rozsudek č. j. 57 Ca 78/2006-67 byl napaden kasační stížností, kterou zamítl rozsudkem č. j. 9 As 91/2007-132 Nejvyšší správní soud, když v něm neshledal pochybení, namítané tehdejšími žalobci (jedním z nich byl právě B. M.). Lze tak uzavřít, že postup a rozhodování jmenovaných soudců v jiných řízeních nemůže ze zákona založit jejich vyloučení z rozhodování o nyní podané žalobě.

Pokud žalobce naznačuje, že jmenovaní soudci krajského soudu nejsou dostatečně odolní proti korupci, nezbývá než uvést, že tuto námitku žalobce ani k výzvě soudu nikterak relevantně neodůvodnil. Za toto odůvodnění totiž nelze pokládat nesouhlasné stanovisko s dřívějšími rozhodnutími krajského soudu a názorovou polemiku s nimi, navíc za situace, kdy tato rozhodnutí byla shledána nadřízeným soudem jako zákonná.

Protože Nejvyšší správní soud neshledal, že by soudci JUDr. Petr Kuchynka, Mgr. Miroslava Kašpírková a Mgr. Alexandr Krysl byli z projednávání a rozhodování předmětné věci vyloučeni, vyslovil tento závěr výrokem svého usnesení (§ 8 odst. 5 věta čtvrtá s. ř. s.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s. a contr.).

V Brně dne 10. října 2013

JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu