Nao 45/2013-7

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Úřad práce České republiky-krajská pobočka v Českých Budějovicích, se sídlem Klavíkova 1570/7, České Budějovice, v řízení vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 Na 76/2013, o námitce podjatosti,

takto:

Soudkyně specializovaných senátů úseku správního soudnictví Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová, JUDr. Marie Krybusová a Mgr. Helena Nutilová n e j s o u v y l o u č e n y z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 Na 76/2013.

Odůvodnění:

Žalobce v žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu uplatnil námitku podjatosti vůči všem soudcům Krajského soudu v Českých Budějovicích. Svoji námitku odůvodnil tím, že u krajského soudu po léta dochází k machinacím s nápadem. Všechny žaloby jsou předávány asistentu soudce a zapisovány do rejstříku Na včetně těch, které Nejvyšší správní soud vyhodnotí jako projednatelné. Jde o odnímání stěžovatele soudci, ať už prováděné přímo Mgr. Pošvářovou, JUDr. Ing. Strnadem či nepřímo jinou osobou. Stěžovatel také poukázal na to, že 98 % žalob je posléze odmítáno asistentem soudce. Jde o svévolnou manipulaci. Žalobce je podle svého přesvědčení schopen podat návrh na zahájení řízení se všemi náležitostmi. Jeho podání jsou odmítána pro údajné vady, a nejenže jsou házena do koše, ale krajský soud dokonce žalobci svévolně od července 2013 odmítá stvrdit přijetí podání v elektronické podobě razítkem na předloženém podání v listinné podobě.

Krajský soud předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti podle ust. § 8 odst. 5 s. ř. s. Soudkyně oddělení správního soudnictví krajského soudu JUDr. Marie Krybusová, Mgr. Helena Nutilová a JUDr. Věra Balejová shodně prohlásily, že se necítí být podjatými a že k žalobci nemají žádný osobní či jiný vztah, který by vznesenou námitku opodstatňoval.

Podle ust. § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Vyloučení soudce z důvodů uvedených v citovaném ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a pouze ze závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť tento princip nestrannost předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.

V rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost a účastníkův nesouhlas s právními závěry, např. v otázce posouzení důvodnosti žaloby či odmítnutí věcného přezkumu žaloby z procesních důvodů, které soudce vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti bezvýznamný. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nesprávnosti jeho dřívějších rozhodnutí. Zpochybňovat rozhodnutí soudu lze a slouží k tomu opravné prostředky, jako je kasační stížnost ve smyslu ust. § 102 a násl. s. ř. s. Nejvyšší správní soud dále poukazuje na ust. § 164 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, kde je upravena možnost podat stížnost na průtahy v řízení nebo nevhodné chování soudních osob či narušování důstojnosti řízení před soudem. Podle ust. § 174a citovaného zákona může žalobce podat návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu.

Protože žalobce dovozuje podjatost soudců jednak z rozhodování o jeho věcech a z manipulace s jeho podáními, případně z nesprávných postupů při přijímání jeho podání, není s ohledem na výše uvedené jeho námitka podjatosti důvodná. Soudkyně specializovaného senátu úseku správního soudnictví Krajského soudu v Českých Budějovicích uvedené ve výroku tohoto usnesení tedy nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. 10 Na 76/2013.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. září 2013

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu