Nao 295/2015-18

USNE SEN Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: J. V., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, o námitce podjatosti vznesené ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 A 55/2015,

takto:

Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jana Kubenová n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 41 A 55/2015.

Odůvodnění:

[1] Žalobce podáním doručeným Krajskému soudu v Brně dne 23. 10. 2015 vznesl v rámci řízení vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. 41 A 55/2015 námitku podjatosti vůči soudkyni JUDr. Janě Kubenové. Námitku odůvodnil odkazem na konkrétní soudní řízení, která byla dle jeho názoru negativně a protiprávně touto soudkyní vedena s tím, že účelově nevzala v potaz pravdu a předložené důkazy. Žalobce má za to, že soudkyně v těchto řízeních rozhodovala jednostranně a porušila jeho základní lidská práva. Doposud se nemohl ničeho dovolat; ve všech řízeních je postupováno stejně a s nulovou úspěšností.

[2] Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jana Kubenová ke vznesené námitce podjatosti uvedla, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci.

[3] Námitka podjatosti není důvodná.

[4] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána soudci a přikázána jinému soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy (srov. usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003-16).

[5] Žalobce opřel námitku podjatosti soudkyně krajského soudu v této věci pouze na jejím postupu v jiných věcech. Zdejší soud přitom konstatuje, že soudce není vyloučen z rozhodování věci, jestliže rozhodoval v jiných věcech téhož žalobce (viz § 8 odst. 1 poslední věta s. ř. s.). Soudce tedy nemůže být shledán podjatým jen na základě svého postupu v jiných, byť i žalobcových, věcech. Žalobce nemůže být s takto formulovanou námitkou podjatosti

úspěšný, ani pokud zcela obecně deklaruje, že byla porušena jeho lidská práva, či že byl diskriminován. Tato tvrzení jsou nekonkrétní a pro zdejší soud v tomto řízení neuchopitelná. Dle § 8 odst. 5 s. ř. s. totiž musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti, jež podjatost soudce zakládají.

[6] Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že soudkyně Krajského soudu v Brně Jana Kubenová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 41 A 55/2015.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení ne js ou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. listopadu 2015

Daniela Zemanová předsedkyně senátu