Nao 276/2014-33

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, v řízení o námitce podjatosti ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 62 A 32/2014,

takto:

Námitka podjatosti s e o d m í t á .

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen stěžovatel ) podal kasační stížností proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2014, č. j. 62 A 32/2014-13, kterým byla odmítnuta jeho žaloba, jíž se domáhal zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2014, č. j. 9 As 72/2014-20. V kasační stížnosti vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 7 As 112/2014, stěžovatel vznesl námitku podjatosti členů senátu 62 A JUDr. Davidovi Rausovi, Mgr. Kateřině Kopečkové a Mgr. Petrovi Šebkovi. Řízení o kasační stížnosti bylo usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2014, č. j. 7 As 112/2014-34, zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku.

Podle ust. § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že předmětem této úpravy je vyloučení soudců z projednávání a rozhodnutí věci. Základním předpokladem pro vyloučení je tedy skutečnost, že soudci, jejichž podjatost účastník řízení namítá, mají v dané věci ještě činit nějaké procesní úkony nebo rozhodovat o věci samé. Existence věci, kterou by soudci měli projednávat, činit v ní nějaké procesní úkony nebo o ní rozhodovat je podmínkou řízení o námitce podjatosti. Nedostatek této podmínky má za následek odmítnutí námitky podjatosti podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2004, č. j. Nao 23/2004-55, publ. ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 408/2004, ze dne 15. 11. 2012, č. j. Nao 76/2012-90, a ze dne 29. 11. 2012, č. j. Nad 61/2012-10, všechny dostupné na www.nssoud.cz). Jedná-li se tedy o věc pravomocně skončenou, kde již nepřichází v úvahu, aby soudci věc projednávali nebo či rozhodovali, není důvod o námitce podjatosti rozhodovat.

V projednávané věci bylo vedeno řízení o žalobě stěžovatele, která byla usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2014, č. j. 62 A 32/2014-13, odmítnuta, přičemž následné řízení o kasační stížnosti proti usnesení o odmítnutí žaloby bylo zastaveno usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2014, č. j. 7 As 112/2014-34. Pro rozhodování o podjatosti soudců senátu 62 A proto není splněna podmínka řízení spočívající v existenci pravomocně neskončeného řízení před Krajským soudem v Brně. Tento nedostatek je s ohledem na zastavení řízení o kasační stížnosti proti usnesení o odmítnutí žaloby neodstranitelný. Nejvyšší správní soud proto námitku podjatosti podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29.ledna 2015

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu