Nao 266/2017-60

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: M. Č., zast. JUDr. Petrou Langerovou, Ph.D., se sídlem Schweitzerova 116/28, Olomouc, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2016, č. j. MPSV-2016/264783-922, o námitce podjatosti vznesené J. D., vůči soudkyni Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci JUDr. Martině Radkove, Ph.D.,

takto:

Soudkyně Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci JUDr. Martina Radkova, Ph.D., n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci pod sp. zn. 72 Ad 8/2017.

Odůvodnění:

[1] Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky-krajské pobočky v Olomouci ze dne 13. 9. 2016, č. j. 316651/16/PR, jímž bylo rozhodnuto, že žalobkyni se nepřiznává dávka příspěvku na bydlení.

[2] Proti rozhodnutí žalovaného brojila žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce J. D., bytem B. 83, V., žalobou podanou ke Krajskému soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci. Usnesením ze dne 3. 4. 2017, č. j. 72 Ad 8/2017-30, ustanovil soud žalobkyni zástupkyni z řad advokátů. Následně žalobkyně na výzvu soudu v podání ze dne 23. 5. 2017 sdělila, že jako osobu zúčastněnou na řízení označuje pana J. D., jejího bývalého zmocněnce a pronajímatele bytu, v němž bydlí.

[3] Podáním ze dne 1. 8. 2017 vznesl pan D. námitku podjatosti soudkyně JUDr. Martiny Radkovy, Ph.D., kterou odůvodnil tím, že se zmiňovaná soudkyně z řízení vedených u tamějšího soudu pod sp. zn. 72 Na 6/2016 a 72 Ad 8/2017 dozvěděla o nezákonném omezování jeho osobní svobody, které žádným způsobem nepřekazila. Dále pan D. doplnil, že dne 7. 12. 2016 podal návrh na zahájení řízení proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí, soudkyně JUDr. Radkova však ve věci vydala výzvu k doplnění náležitostí podání a následně žalobu odmítla. Předmětné podání přitom splňovalo veškeré zákonem požadované náležitosti a dotčená soudkyně jej tedy pravděpodobně ani nečetla. Pan D. proto požaduje, aby byla soudkyně JUDr. Radkova vyloučena z projednávání a rozhodování věci, neboť zmařila předběžné opatření ve věci příspěvku na bydlení náležejícího žalobkyni.

[4] K námitce podjatosti se dne 7. 8. 2017 se vyjádřila soudkyně JUDr. Radkova, která uvedla, že se necítí být podjatá, k účastníkům řízení ani domnělé osobě zúčastněné (panu D. -pozn. NSS) nemá žádný vztah a zná je pouze ze služebního styku.

[5] Dne 7. 8. 2017 byla námitka podjatosti předložena k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, jemuž byla doručena dne 9. 8. 2017.

[6] V posuzované věci byl Nejvyšší správní soud nejprve nucen zodpovědět otázku, zda byla námitka podjatosti uplatněna osobou oprávněnou. Postavení pana D. v předmětném soudním řízení dosud nebylo vyjasněno. Žalobkyně jej v podání ze dne 23. 5. 2017 označila jako osobu zúčastněnou na řízení, stejným způsobem se pak prezentuje i samotný pan D. Ze soudního spisu vyplývá, že krajský soud pana D. žádným způsobem nevyzval, zda má v úmyslu uplatňovat v řízení práva osoby zúčastněné na řízení. Z obsahu jeho podání je však zjevné, že tak činí. Krajský soud přitom dosud nerozhodl, že by mu postavení osoby zúčastněné na řízení nesvědčilo. JUDr. Radkova ve vyjádření k námitce podjatosti sdělila, že o postavení osoby zúčastněné na řízení bude teprve rozhodováno.

[7] Podle § 34 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ) [s]oud usnesením vysloví, že ten, kdo se domáhá postavení osoby zúčastněné na řízení, a podmínky pro to nesplňuje, není osobou zúčastněnou na řízení. Jakkoliv má přitom Nejvyšší správní soud pochybnosti o tom, zda panu D. skutečně postavení osoby zúčastněné na řízení svědčí, je přesvědčen, že dokud krajský soud nerozhodl o opaku, je třeba na něj jako na osobu zúčastněnou pohlížet. Z tohoto hlediska je tedy nezbytné hodnotit i jím podanou námitku podjatosti jako přípustnou a věcně ji projednat.

[8] Námitka podjatosti není důvodná.

[9] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou také soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[10] Za poměr k věci ve smyslu citovaného ustanovení se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání nebo ze spisu. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům, popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

[11] Pan D. odůvodnil námitku podjatosti jmenované soudkyně krajského soudu výlučně jejím postupem a rozhodováním ve věcech, v nichž vystupoval jako účastník řízení, respektive jako zmocněnec účastníka řízení. Již ze samotného § 8 odst. 1 poslední věty s. ř. s. však jednoznačně vyplývá, že soudce nemůže být z rozhodování věci vyloučen pouze proto, že rozhodoval v jiné věci téhož účastníka. Tento závěr opakovaně potvrdila i judikatura Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek ze dne 19. 3. 2008, č. j. 6 Ads 123/2007-53, usnesení ze dne 13. 11. 2014, č. j. Nao 389/2014-40, nebo ze dne 29. 10. 2015, č. j. Nao 287/2015-29).

[12] Současně z ničeho nevyplývá, že by snad měla mít dotčená soudkyně k panu D. jakýkoliv nestandardní vztah, který by měl vliv na postup v řízeních, v nichž pan D. figuruje jako účastník (osoba zúčastněná na řízení) či jejich zmocněnec. Tvrzení obsažená v námitce podjatosti jsou zcela vágní a ničím nepodložená a nevyvolávají pochybnosti o nezaujatosti dotčené soudkyně. Žádné skutečnosti, pro něž by měla být JUDr. Radkova vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci pak Nejvyšší správní soud nezjistil ani z obsahu soudního spisu a neoznačila je ani samotná dotčená soudkyně, která naopak uvedla, že se podjatou být necítí. Z těchto důvodů soud neshledal, že by existovaly důvody pro vyloučení zmiňované soudkyně z projednávání a rozhodování věci a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2017

JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu