Nao 252/2017-21

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudce JUDr. Petra Průchy a soudkyně Mgr. Jany Brothánkové v právní věci navrhovatelky: E. M., v řízení o námitce podjatosti vznesené navrhovatelkou ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Na 222/2017,

takto:

Návrh s e o d m í t á .

Odůvodnění:

[1] Podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 13. června 2017 se navrhovatelka domáhala, aby Nejvyšší správní soud provedl přezkum zákonnosti v kasačním řízení-o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu dle zák. s. ř. s. 150/2002 Sb. § 103 odst. písm. a, b, c, tak jak stanoví zákon s. ř. s. § 7 odst. 3 příslušným soudem ve správním řízení, od zahájení nezákonně vedeného sloučeného řízení územního se stavebním Mě SÚ Vsetín od 9. 1. 2002 a tím zrušení 15 letého nezákonně vedeného řízení . Dále navrhovatelka žádala o přiznání peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu a diskriminaci [ ] dle zákona 82/1998 Sb. § 21 odst. 1, § 31a odst. 1, částku 1,000 000 Kč a za vzniklé náklady částku 200.000 Kč , o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.

[2] Předseda osmého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Michal Mazanec, jemuž bylo podání stěžovatelky v souladu s rozvrhem práce přiděleno k posouzení, ji sdělením ze dne 23. června 2017, č. j. Na 222/2017-6 informoval, že její podání založil bez věcného projednání, neboť Nejvyšší správní soud nemá pravomoc o takových návrzích rozhodovat.

[3] Navrhovatelka následně namítla podjatost JUDr. Michala Mazance. V námitce doručené Nejvyššímu správnímu soudu dne 3. července 2017 uvedla, že se JUDr. Mazanec nezabýval jejím návrhem s ohledem na § 7 odst. 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ). V řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 8 As 97/2013-35 ji neosvobodil od soudních poplatků, nevyhověl její žádosti o ustanovení zástupce a nezabýval se její žádostí o spojení řízení s řízením o dovolání navrhovatelky vedeným u Nejvyššího soudu. Navrhovatelka proto požádala o nové posouzení svého podání a přidělení věci jinému soudci.

[4] Předseda senátu JUDr. Michal Mazanec se k námitce podjatosti vyjádřil tak, že navrhovatelku zná pouze z rozhodovací činnosti, nikoli osobně, a nemá žádný vztah k ní ani k posuzované věci. Necítí se proto podjatý a není si vědom žádné skutečnosti, která by jeho podjatost mohla zakládat.

[5] Šestý senát Nejvyššího správního soudu, kterému byla námitka podjatosti vznesená navrhovatelkou přidělena k posouzení, v této věci shledal neodstranitelný nedostatek podmínek řízení spočívající v tom, že námitka podjatosti nebyla uplatněna v rámci žádného soudního řízení. Jednou z podmínek, za níž může soud rozhodnout o vyloučení soudce z projednávání a rozhodování určité věci podle § 8 odst. 5 s. ř. s. je existence takového řízení, tedy skutečnost, že je řízení o této věci stále vedeno a že o věci samé nebylo ještě rozhodnuto (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. července 2013, č. j. Nao 31/2013-7). Pomineme-li, že podání navrhovatelky ze dne 13. června 2017 nebylo vůbec způsobilé řízení před Nejvyšším správním soudem zahájit, neboť se nejednalo o kasační stížnost ani o žádný z návrhů, o nichž Nejvyšší správní soud na základě zákona rozhoduje (§ 12 odst. 1 s. ř. s.), byla námitka podjatosti navrhovatelkou vznesena až poté, co bylo řízení o jejím návrhu ze strany Nejvyššího správního soudu skončeno sdělením JUDr. Michala Mazance o založení jejího podání bez věcného posouzení.

[6] Podle § 46 odst. 1 písm. a) platí, že soud usnesením odmítne návrh, nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný. Nejvyšší správní soud je přesvědčen, že v této věci jsou předpoklady pro postup podle citovaného ustanovení splněny. Neexistenci řízení, v jehož rámci by stěžovatelka mohla námitku podjatosti vznést, bezesporu nelze žádným procesním postupem odstranit. Proto je nutné námitku podjatosti podle citovaného ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. srpna 2017

JUDr. Tomáš Langášek předseda senátu