Nao 200/2015-11

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Daniely Zemanové a soudce Miloslava Výborného v právní věci žalobce: P. Č., proti žalované: Česká pošta, s. p., se sídlem Politických vězňů 909/4, Praha 1, o námitce podjatosti všech soudců Městského soudu v Praze, vznesené žalobcem v řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu žalované, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 A 85/2015,

takto:

Soudci Městského soudu v Praze Hana Veberová, Marek Bedřich a Jitka Hroudová nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 A 85/2015.

Odůvodnění:

[1] Žalobou ze dne 21. 5. 2015 se žalobce domáhal u Městského soudu v Praze ochrany před nezákonným zásahem žalované spočívajícím v nesprávném doručování písemností, resp. v používání určitého typu obálek v rámci probíhajících soudních řízení. Součástí jeho žaloby byla také námitka podjatosti vůči všem soudcům Městského soudu v Praze a dále proti soudcům Nejvyššího správního soudu, konkrétně soudcům prvního, sedmého a osmého senátu. Městský soud proto v souladu s § 8 odst. 5 s. ř. s. předložil věc zdejšímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti. Společně předložil též vyjádření k námitce podjatosti všech soudců 11. soudního oddělení a zastupujících soudních oddělení (3. a 12.).

[2] Podjatost uvedených soudců žalobce spatřuje primárně v tom, že dále přijímají od orgánu státní správy pokyny, aby používali obálky vyrobené k doručování dle § 50 OSŘ pro písemnosti určené do vlastních rukou. Dále obecně tvrdí, že soudci městského soudu maří správní žalobu s návrhy předběžných opatření .

[3] Ke dni podání žaloby žalobce byli dle platného rozvrhu práce členy 11. soudního oddělení Městského soudu v Praze-správního úseku-tito soudci a soudkyně: Hana Veberová, Marek Bedřich, Jitka Hroudová. Všichni shodně ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedli, že nemají žádný vztah k předmětu řízení nebo účastníkům řízení a necítí se být podjatí. Žalobce znají pouze z úřední činnosti.

[4] Námitka podjatosti byla v souladu s rozvrhem práce přidělena k rozhodnutí desátému senátu Nejvyššího správního soudu.

[5] Námitka podjatosti je nedůvodná.

[6] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. [ ] Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Dle § 8 odst. 5 s. ř. s. musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti, jež podjatost soudce zakládají.

[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána soudci a přikázána jinému soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy (srov. usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003-16).

[8] Po zhodnocení námitky podjatosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že takový ojedinělý případ nenastal, neboť podmínky k vyloučení soudců dle § 8 odst. 1 s. ř. s. nejsou dány. Žalobce pouze namítl, že uvedení soudci postupují nesprávně při doručování, protože dle stěžovatele nepoužívají správné obálky. Taková skutečnost, i kdyby byla bývala pravdivá, ovšem nezakládá a ani nemůže zakládat podjatost soudce a proti takovému postupu, má-li účastník řízení za to, že je nezákonný, se lze bránit zcela jinými opravnými prostředky proti vadám řízení před soudem. Naopak, žalobce žádným způsobem neuvedl, zda, příp. z jakého důvodu se domnívá, že příslušní soudci mají poměr k věci nebo k účastníkům řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, pro něž by soudkyně Veberová, soudce Bedřich a soudkyně Hroudová měli či mohli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci žalobce, Nejvyšší správní soud uzavřel, že námitka podjatosti není důvodná. O podjatosti soudců nesvědčí ani žádná jiná skutečnost obsažená ve spise.

[9] Soud již neřešil obecnou námitku podjatosti vznesenou proti ostatním soudcům městského soudu, kteří by v případě nepřítomnosti soudců a soudkyň 11. soudního oddělení při projednání této věci rozhodovali. V řízení o námitce podjatosti soudce není úkolem Nejvyššího správního soudu rozhodovat o všech hypotetických situacích a obsazeních soudu. Takový postup by ze strany zdejšího soudu nebyl ani hospodárný (viz usnesení NSS ze dne 18. 5. 2006, čj. Nao 32/2005-34). Stejné nutně platí i ve vztahu k námitce podjatosti uplatněné proti soudcům prvního, sedmého a osmého senátu Nejvyššího správního soudu. Žádný z těchto soudců o námitce podjatosti soudců a soudkyň městského soudu nerozhodoval.

[10] Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že soudci Městského soudu v Praze Hana Veberová, Marek Bedřich a Jitka Hroudová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 A 85/2015.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 30. června 2015

Zdeněk Kühn předseda senátu