Nao 199/2015-41

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 62 A 136/2014,

takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále jen krajský soud ) se žalobce domáhal zrušení usnesení krajského soudu ze dne 29. 7. 2014, čj. 16 Nc 418/2014-34. V podání doručeném Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím krajského soudu dne 23. 6. 2015 žalobce uplatnil námitku podjatosti podle ustanovení § 8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen s. ř. s. ), vůči soudcům krajského soudu JUDr. Davidu Rausovi, Ph.D., Mgr. Kateřině Kopečkové, Ph. D., a Mgr. Petru Šebkovi.

[2] Podjatost těchto soudců má spočívat v tom, že výše uvedení soudci rozhodují dle žalobce úmyslně či neúmyslně v rozporu s Ústavou ČR, zákony ČR a dobrými mravy.

[3] Žalobce vznesl námitku podjatosti v řízení vedeném u krajského soudu pod sp. zn. 62 A 136/2014. Nejvyšší správní soud zjistil, že toto řízení bylo ukončeno vydáním usnesení ze dne 25. 5. 2015, čj. 62 A 136/2014-28, kterým byla žaloba odmítnuta. Usnesení nabylo právní moci dne 8. 6. 2015.

[4] Podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. [s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5 téhož ustanovení [ú]častník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.

[5] Rozhodování o vyloučení soudce se realizuje v rámci relativně samostatného řízení (i když procesně navazujícího na řízení v hlavní věci), které lze na základě dispoziční zásady zahájit výlučně na návrh, tedy námitkou podjatosti uplatněnou v souladu s ustanoveními § 37 odst. 2 a § 8 odst. 5 s. ř. s. Řízení o námitce podjatosti se ukončuje usnesením s meritorním výrokem, v případě zpětvzetí námitky se použije § 47 písm. a) s. ř. s., podle něhož se řízení zastaví. V tomto řízení se aplikuje i ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., na jehož základě nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže otázce již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

[6] Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 3. 7. 2013, č. j. Nao 31/2013-7 (dostupném na www.nssoud.cz), konstatoval, že [j]ednou z podmínek, za níž může soud rozhodnout o vyloučení soudce z projednávání a rozhodování určité věci podle § 8 odst. 5 s. ř. s. je existence takového řízení, tedy skutečnost, že je řízení o této věci stále vedeno a že o věci samé nebylo ještě rozhodnuto. Ve správním soudnictví je možné po vydání rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, toliko u těch rozhodnutí, u nichž soudní řád správní připouští mimořádný opravný prostředek-kasační stížnost; v takovém případě by bylo možné skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, uplatnit jako důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.

[7] Řízení o žalobě bylo před krajským soudem pravomocně skončeno vydáním usnesení krajského soudu ze dne 25. 5. 2015, čj. 62 A 136/2014-28. Je-li řízení ve věci žalobce již pravomocně skončeno, znamená to pro řízení o námitce podjatosti vedené před Nejvyšším správním soudem neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Námitku podjatosti soudců Krajského soudu v Brně JUDr. Davida Rause, Ph.D., Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph. D., a Mgr. Petra Šebka proto Nejvyšší správní soud odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

[8] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že námitka podjatosti proti jmenovaným soudcům byla obsažena i v kasační stížnosti žalobce proti usnesení krajského soudu ze dne 25. 5. 2015, čj. 62 A 136/2014-28. Řízení o této kasační stížnosti je vedeno pod sp. zn. 1 As 144/2015. Zdejší soud se proto otázkou podjatosti bude zabývat při přezkumu tohoto rozhodnutí krajského soudu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. července 2015

Daniela Zemanová předsedkyně senátu